Vlašimská HVĚZDÁRNA byla postavena vlašimskými občany v roce 1961 v Akci Z a pod hlavičkou tehdejšího Závodního klubu ROH Blanických strojíren úspěšně rozvíjela svoji činnost až do léta roku 1992. Hybnou silou budování hvězdárny a bohaté činnosti v následujích letech byl Jan Zajíc (*1910).
Koncem roku 1991 bylo založeno občanské sdružení Vlašimská astronomická společnost (dále jen VAS), jejíž hlavním úkolem je zachování a rozvoj činnosti vlašimské hvězdárny, propagace a popularizace astronomie a ostatních vědních oborů mezi širokou veřejností, zejména mezi mládeží. Úsilí o převod hvězdárny a přilehlého pozemku do majetku obce bylo zpočátku neúspěšné. Masivní protestní kampaň mezi občany Vlašimi, orgány města a okresu i v celostátních sdělovacích prostředcích a protesty profesionálů v oboru astronomie, kteří dosavadní činnost hvězdárny znali a velmi kladně hodnotili, byly neúčinné.
V období od 1.7.1992 do 3.9.1996 byla hvězdárna tehdejším vlastníkem (Podniková odborová rada S&B a.s. a BS s.p.) pronajata soukromému podnikateli Václavu Hlaváčkovi, což znamenalo likvidaci dosavadní činnosti. Většina inventáře byla z objektu odvezena a rozprodána, přednáškový sál hvězdárny sloužil jako kancelář, zbytek objektu a přilehlý pozemek jako sklad materiálu, v kopuli hvězdárny žil pes. Přístroje a optika nebyly udržovány, v mnohém byly i nenahraditelně záměrně zničeny. Pozemek byl zdevastován.
První vlaštovkou obnovení činnosti bylo veřejné pozorování částečného zatmění Slunce 12. října 1996. Uvedení hvězdárny do původního stavu a zpřístupnění si vyžádalo nemalé materiální i finanční prostředky a pracovní nasazení členů Vlašimské astronomické společnosti a dalších příznivců vlašimské astronomie. Slavnostní znovuotevření hvězdárny proběhlo 31.5.1997 za přítomnosti představitelů města, okresního úřadu, místních podnikatelů a zástupců české astronomie. Od 1.1.1997 má hvězdárnu v pronájmu Vlašimská astronomická společnost.
Za příznivých podmínek lze na hvězdárně v noci pozorovat povrch Měsíce, jasné planety, vybrané hvězdné objekty, přelety umělých družic Země aj. Ve dne pak fotosféru Slunce se skvrnami, jasné planety (Merkur, Venuši). Příležitostně lze sledovat zajímavé úkazy na obloze např. zatmění Měsíce a Slunce, komety, meteorické roje apod. Pozorování je doplněno odborným výkladem.
