Městys VILÉMOV pro rozlišení označovaný i jako Vilémov u Golčova Jeníkova, je městys v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží v podhůří Železných hor na okraji Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 358 m n. m. Žije zde 969 obyvatel. Vilémovem protéká říčka Hostačovka a její levostranný přítok Babský potok. Městys Vilémov má devět místních částí: Vilémov, Klášter, Dálčice, Hostovlice, Jakubovice, Košťany, Spytice, Zhoř a Ždánice.
Je to převážně zemědělská obec, která má 7 katastrálních území, na nichž hospodaří zemědělské obchodní družstvo a 3 soukromí zemědělci. Závod Antikoro zaměstnává asi 50 lidí a vyrábí struhadla, lopatky a poštovní schránky.
Vilémovská mírová dohoda uzavřená mezi českým králem Jiřím z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem v roce 1469. Matyáš Korvín byl zvolen uherským králem v roce 1458, byl zetěm Jiřího z Poděbrad. Vystupoval jako poslušný syn římské církve a když papež Pavel II. prohlásil Jiřího z Poděbrad za sesazeného z trůnu a vyhlásil proti němu křižácké tažení, ujal se této kladby Matyáš. Jeho vojska úspěčně dobyla Moravu a v roce 1469 se začal uherský král se svým vojskem přesouvat z Moravy do Čech. Byl si téměř jistý svým vítězstvím. Vojska obléhala Chrudim, ale dobýt se jim toto město nepodařilo, ale vypálen byl Heřmanův Městec. Čáslav vojska také nedobyla a proto se rozhodla v únoru 1469 k ústupu zpět na Moravu a u Vilémova byla obklíčena vojskem Jiřího z Poděbrad. Matyáš byl donucen k vyjednávání a v nedalekém Úhrově podepsal příměří. Válka však neskončila i když válečné štěstí od těchto událostí se vrátilo zpět k Jiřímu z Poděbrad. Jiří z Poděbrad vládl v letech 1458-1471. Usiloval o překonání izolace českých zemí, proto se obrátil na ostatní evropské panovníky a navrhl jim vytvoření mírové organizace křesťanských států. Byl první, kdo u nás cílevědomě upevňoval náboženskou snášenlivost kališníků s katolíky.
