KOSTEL SV. ARCHANDĚLA MICHAELA, pozdně barokní dominanta širokého okolí, stojí na Kostelním vrchu ve výšce 649 m n. m. Byl vybudován podle původního architektonického návrhu Antonína K. Schmidta ovlivněného kostelem sv. Jana na Skalce v Praze od Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Na vypracování plánů pracoval A. K. Schmidt do roku 1766 a stavbu vedl řadu dalších let, než ji později převzal a roku 1781 dokončil jiný architekt. 
Základní kámen byl položen roku 1767 v blízkosti původního dřevěného kostelíka a v roce 1781 byl nový kamenný kostel vysvěcen ke cti sv. Michaela. Svou polohou je to jeden z nejlépe umístěných kostelů ve zdejším kraji, je situován na pomyslné lince mezi Ještědem a Sněžkou. Traduje se, že do pamětní schránky ve věži byla vložena mimo zakládacích listin také skleněná perla, symbolizující obživu většiny obyvatel smržovského panství – sklářství.
Římskokatolická farnost 
Severovýchodně od kostela se nachází rozlehlý hřbitov s barokní kaplí a kamennou zdí. Barokní márnice byla postavena v roce 1759.
Hřbitov se pyšní hrobem rodiny Weiskopfových, ti žili ve Smržovce od poloviny 19. století a výrazně přispěli k jejímu rozkvětu. Lékař Hartwig Weiskopf zde zřídil lázně a ve své laboratoři experimentoval se sklářskou výrobou, ve které dospěl k výrazným objevům v pracovních postupech. Mimo jiné se zasloužil o povýšení Smržovky na městys.
U hřbitova roste další z památných stromů – košatý červený buk lesní. Smržovský hřbitov je dokladem estetického cítění našich předků; je až s podivem, jak krásné místo posledního odpočinku dokázali zvolit – nabízí se odtud jeden z nejpůsobivějších výhledů na Jizerské hory a Krkonoše.
KŘÍŽOVÁ CESTA Petra Urbana – patnáct obrazových zastavení vytvořil místní rodák Petr Urban, vedou územím dříve zvaným Malé Polsko.
Myšlenku vytvořit oleje s biblickým tématem nosil v sobě známý kreslíř a sáňkař Petr Urban už několik let, na jaře roku 2014 se mu ji povedlo přenést netradičně na patnáct pláten. Kristův příběh, plný tajemství a krutosti, považuje totiž za nejpopulárnější, nejpoučnější a nejvíce inspirativní v celé historii lidstva. Hodně lidí trpělo pro svou víru ještě víc než Kristus, ale pouze on vstal z mrtvých. Autor se rozhodl nedělat jinotajnou, ale realistickou Křížovou cestu. Chtěl, aby v tvářích postav byla zaznamenána lidská zloba i beznaděj. Cestu vytvářel více jak měsíc, nemohl se věnovat ničemu jinému, nemohl se soustředit na cokoliv jiného, nemohl spát, žil dějem nejznámějšího příběhu světa.
Myšlenku vybudovat reálnou křížovou cestu ve Střední Smržovce přinesli manželé Honcnejmanovi, které podpořili členové Spolku Malé Polsko. Křížová cesta vede z tohoto místa, od ovečkového betlému vzhůru k lesu, který se nachází nad betlémem. K lesu přiléhá i skalní masiv z modré žuly, který také inspiroval Petra Urbana k vytvoření olejomaleb, a to formou automatické kresby na téma negativních jevů života. Právě ve skálách vzniká Smržovské peklo. Nad ním, na plošince vznikla kaplička se zvoničkou a s vyhlídkovou plošinou pro šestnácté zastavení – obraz Panny Marie Smržovské.
