Jednou z dominant města je KOSTEL SV. VÁCLAVA – jednolodní barokní kostel. Vystavěn na místě dřívějšího hřbitovního kostela. Je dílem neznámého italského architekta (snad N. Rossiho) z let 1711–1714. Stavbu provedl stavitel z nedaleké Lipové Zachariáš Hoffmann. Věž byla přistavěna až v letech 1715–1722. Hlavní oltářní obraz je od Schmidta z Kremsu. U jeho ohradní zdi je řada empírových náhrobků. Vlastní chrám je kromě četných dřevořezeb vyzdoben sochami ryze českých světců – zemských patronů (což je v německy mluvícím pohraničí pozoruhodné). Kostel je nyní po celkové opravě a opravdu stojí za zhlédnutí.
U samotného vchodu jsou pak osazeny sochy mučedníků- sv. Jana a sv. Pavla.
Severně od kostela stojí sochy svatých Vojtěcha, Jana Nepomuckého a Prokopa a také Bienertův kříž, spojující význam zbožného zastavení a funerální památky. Mohutný litinový kříž na kamenném soklu dal zbudovat obchodník s obilím Franz Bienert roku 1853 nad hrobem své první ženy.
Východním směrem navazuje na hřbitov areál historizující fary postavené poté, co se stará budova roku 1842 rozpadla. V její zahrádce je umístěna socha svatého Václava, původně instalovaná v podchodu věže kostela.
Kostel obklopuje někdejší hřbitov, zrušený po roce 1844, kdy začal být na jižním okraji města na svahu Křížového vrchu (391 m) postupně budován nový městský hřbitov. Dochovala se řada klasicistních náhrobků z konce 18. a počátku 19. století, mezi nimi i práce drážďanského dvorního sochaře Franze Pettricha (1770–1844).
KŘÍŽOVÁ CESTA se nachází na Křížovém vrchu. Jedná se o zpracování událostí, které se podle křesťanské tradice odehrály během cesty Ježíše Krista od Pilátova soudního stolce až po jeruzalémské popraviště horu Kalvárii. Její základní výstavba probíhala v letech 1738 až 1756, v rozsahu dvanácti sloupků zastavení I-XI a XIII, kříže XII, kaple Božího hrobu XIV, grotty sv. Petra a sv. Máří Magdalény a Getsemanské zahrady.
Kaple Poslední večeře Páně byla zřízena roku 1873 vdovou Marií Annou Weber a její stavba stála více jak 1000 zlatých.
Kaple Bičvoání byla zřízena v roce 1926 panem Wilhelmem Hillem s manželkou.
O kapli Žaláře Krista se informace nedochovaly.
Grotta sv. Petra je umělá barokní jeskyně, která byla vybudována kolem roku 1750. Uvnitř je umístěna socha klečícího světce. Je památkově chráněna.
Dalšími kaplemi na Křížové hoře jsou kaple Božího hrobu a na samém vrcholu kaple Kalvárie.
Kalvárie
Podle pověsti s její výstavbou započal pivovarnický tovaryš Anton Drosel, který se při putování za prací zavázal slibem, že pokud ve Šluknově nalezne práci a domov, vystaví na čedičovém kopci křížovou cestu. Práci si našel v panském pivovaru a díky tomu si mohl založit i vlastní domácnost. S výstavbou křížové cesty začal sám na místě nynější Petrovy jeskyně. Postupně se našli další dobrovolníci a přispěvatelé.
Součástí křížové cesty je Getsemanská zahrada, umístěná při vstupu do areálu pod svahem. Jedná se o ucelený soubor pískovcových soch ležících apoštolů sv. Petra, Jakuba a Jana, klečícího Krista a anděla s kalichem. Zahrada je obehnána kovovým tepaným plůtkem.
Getsemanská zahrada – nachází se v Jeruzalémě na úpatí Olivetské hory. Podle Bible je to místo, kde Ježíš probděl modlením poslední noc před zatčením a ukřižováním.
V areálu se nachází pomník padlým a nezvěstným z pruské a 1. světové války, památníček Fridrichu Schillerovi.
SOCHA SV. ANTONÍNA v ulici E. Beneše – jedná se o barokní sochu vysokou 1,8 m z roku 1765, jejíž autor není znám. Dílo bylo vysekáno ze dvou druhů kamene – žuly a pískovce. Poslední rekonstrukce sochy proběhla v roce 1998.
SOCHA SV. ANTONÍNA v ulici T.G.Masaryka – jedná se o pozdně barokní sochu (konec 18. století), jejíž autor není znám. 
Je to socha světce v nadživotní velikosti, v tradičním řeholnickém a františkánském oděvu. Ke zhotovení sochy bylo použito dvojího druhu kamene. Spodní část je vysekána ze žuly, sousoší je pískovcové. Socha sv. Antonína dosahuje výšky 3,9 m a její poslední rekonstrukce proběhla v roce 2003.
Socha sv. JANA KŘTITELE A ECCE HOMO – po silnici ze Šluknova směrem do městské části Rožany můžete vidět po pravé straně komunikace dvě výrazná sochařská díla, jejichž autor není znám. Prvním sochařským dílem je Ecce Homo, respektive sedící postava Krista s trnovou korunou. Druhým sochařským dílem je socha sv. Jana Křtitele dosahující výšky 3,3 m. Dílo bylo vysekáno ze dvou druhů kamene – žuly a pískovce. Socha znázorňuje sv. Jana Křtitele, držícího v ruce oděv z kůže a beránka, ležícího světci u nohou. Poslední rekonstrukce sochy proběhla v roce 1998.
Socha sv. FRANTIŠKA Z ASSISI – jedná se o barokní sochu z roku 1762, jejíž autor není znám. Socha světce ve františkánském oděvu s kapucí a šňůrou dosahuje výšky 1,9 m. K jejímu zhotovení bylo opět použito dvojího druhu kamene – žuly a pískovce.
Socha sv. JOSEFA – jedná se o pozdně barokní sochu z roku 1764, jejíž autor není znám. Tato socha světce v nadživotní velikosti měří 4,15 m. K jejímu zhotovení bylo použito dvou druhů kamene. Spodní část je vysekána ze žuly, další části jsou pískovcové. Socha je soustředěna na vyjádření hlubokého lidského vztahu mezi Josefem a Ježíškem, čímž obsahově povyšuje památku na výrazné uměleckohistorické dílo. Sv. Josef přidržuje pravou rukou kovový atribut lilie jako symbol nevinnosti. Hlavu má přikloněnou k Ježíškovi, jehož drží levou rukou v přehozeném záhybu pláště. Ježíšek má v levé ruce říšské jablko s kovovým křížkem. Nad jejich hlavami pak září sluncové svatozáře. Poslední rekonstrukce této sochy proběhla v roce 2002.
