Secesní budova – dnes KULTURNÍ DŮM. Dříve zde sídlila spořitelna a pobočka banky. Budova byla postavena na místě 
nejstarší restaurace a hotelu „U Jelena“. Objekt má fasády bohatě členěné neobarokními štukovými architektonickými články s osmibokou třípatrovou věží tvořící dominantu náměstí. Interiéry jsou navrženy v duchu geometrické secese s dochovanými prvky.
Barokní PROTIREFORMAČNÍ SLOUP z r. 1752 se světci sv. Václavem, sv. Janem Nepomuckým a sv. Floriánem, 
je dílem místního sochaře Josefa Kleina – rodáka z České Kamenice, který působil jako dvorní sochař v Praze, mezi jeho nejlepší díla ve Šluknově patří právě toto sousoší Nejsvětější Trojice a sochařské výzdoby kazatelny a oltářů v místním kostele sv. Václava.
Sloup byl vysekán z pískovce a jeho výška je 8,8 m. Sloup se nachází uprostřed šestiboké kuželkové balustrády, z níž vystupuje jednolitý blok základního soklu, který je na hranách opatřen pilíři. Nad nimi jsou pak umístěny sochy tří patronů v mírně nadživotní velikosti – sv. Václav, sv. Florián a sv. Jan Nepomucký. Sloup pokračuje vzhůru ve formě trojbokého obelisku, z něhož se od vrcholu ve spirále odvíjejí oblaka s hlavami sedmi andílků. V dolní třetině jehlanu obelisku je osazeno titulní sousoší Nejsvětější trojice s patřičnými atributy a u jeho nohou pak sedí na oblaku sv. Panna Maria. Celková rekonstrukce sloupu se uskutečnila v roce 1997. Od roku 1988 je sloup Nejsvětější Trojice zapsán v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek.
Kamenná empírová KAŠNA je datována rokem 1794, autor neznámý. Kašna je sestavena z dvoustupňového oválného žulového 
schodiště a masivní žulové mísy z jednoho kusu kamene, v níž je pískovcový obelisk se dvěma chrliči. Od roku 1988 je zapsána v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek.
Kamenná pamětní deska je osazena v úrovni prvního patra na západní fasádě domu č.p. 371 postaveného na náměstí. Pochází z poslední čtvrtiny 16. století a obsahuje text o požáru v roce 1577, při kterém dům shořel a konšelem H.Opitzem byl znovu vystavěn.
LÍPA SRDČITÁ, rostoucí v blízkosti Šluknovského náměstí s nadprůměrnými rozměry a výškou. Tvoří významnou dominantu v okolí centra města. Rok vyhlášení – 1996.
JEDLOVEC MERTENSŮV (Tsuga mertensiana) je jehličnatý strom z čeledi borovicovitých, pocházející ze severozápadní oblasti Severní Ameriky. Pojmenován byl po německém botanikovi Karlovi Heinrichu Mertensovi, který popsal první exempláře.
Je to dlouhověký, pomalu rostoucí strom, který dosahuje stáří až 800 let. Roste zpravidla na stanovištích s chladnějším, vlhkým klimatem a dostatkem srážek včetně sněhových. Preferuje hrubší, kyselé, dobře odvodněné, ale dostatečně vlhké půdy, obvykle na svazích a v soutěskách, v jižní části areálu vyhledává severní expozice. Je velmi dobře adaptován na množství sněhu, které dokáže efektivně shazovat pružnými převislými větvemi, a na dlouhotrvající závěje a dobře snáší i hluboké zastínění.
Původní MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR zcela vyhořel roku 1838. Z obnoveného pivovaru zbyla pouze část budov mezi ulicemi Svojsíkova a Pivovarská. 
PAMĚTNÍ DESKA na náměstí č.p. 371 připomíná požár ve Šluknově roku 1577 a počátek rekonstrukčních prací Hanse Opicze Ampta na budově.
