Obec ŠESTAJOVICE leží asi dvacet kilometrů východně od centra Prahy. Obec je tvořena jedinou, stejnojmennou vesnicí. Lidová etymologie vysvětluje jméno vsi od „šesti stájí“, ve kterých se zde přepřahalo na údajné důležité kupecké stezce od Prahy na východ.
Znak obce je mutací původního znaku řádu Křížovníků, kteří vlastnili obec Šestajovice od 22. července 1227 až do husických válek. Konkrétně to byly mniši Křížovníci z kláštera Božího hrobu v Praze na Zderaze. Znak byl Šestajovicím udělen v roce 1994.
První zmínka o vsi roku 1227, kdy je Kojeta Hrabišic z Hněvína odkázal křížovníkům s červenou hvězdou na Zderaze. Mniši drželi Šestajovice až do husitských válek. Snad zde vybudovali i tvrz, která je však prvně zmiňovaná až 1432. V následujících více jak sto letech se zde vystřídala řada majitelů, od roku 1585 drželi Šestajovice Hložkové ze Žampachu
Ve druhé polovině 18. století se v okolí Šestajovic začalo s dolováním kamenného uhlí, ovšem naleziště se ukázala nedostatečná. Dle zápisů v berní rulle z roku 1713 žilo v Šestajovicích několik desítek obyvatel v šesti statcích a deseti chalupách. V roce 1875 již měla obec 100 popisných čísel a přes 700 obyvatel. Poslední majitelkou šestajovického dvora byla slečna Auralie Bellotová, která jej rozprodala místním rolníkům a zbytek pronajala panu Friedmannovi.
Zajímavostí z novodobých dějin je útok amerických stíhačů v roce 1945, který zničil tři nákladní automobily v blízkosti obce.
Za centrum obce se dá považovat jeho historická část, která byla zrekonstruována v roce 2012. V prostoru návsi stojí ZVONIČKA s oboustrannou výklenkovou kapličkou z roku 1871 (v nice bývala dřevěná Madona, kol. roku 1980 zcizena – dnes bez jakéhokoli vybavení; zvon z roku 1720 uložen na obecním úřadě)
POMNÍK PADLÝM v 1. a 2. světové válce. V minulosti zde ještě býval drobný křížek ze 17. stol.
