Z Rynoltic pochází JIŘÍ SCHICHT, který roku 1848 zahájil ve sklepě svého domku výrobu mýdla a svíček. V roce 1878 předal podnik svým synům, z nichž nejschopnější byl Jan, který po vyučení v Liberci a ve Vídni založil roku 1883 v Ústí nad Labem velký závod na výrobu mýdla, z něhož vznikly pozdější Severočeské tukové závody.
Schichtovo mýdlo s jelenem – v roce 1847 se Georg Schicht oženil a žil se svou ženou Terezou v domě č. 101. Oba byli velmi pracovití a jejich životním heslem bylo „Na odpočinek bude dost času v hrobě“. Dnes bychom je nazvali moderním slovem workoholik.
Georg pocházel z rodiny řezníka, ale vyučil se v Mimoni mydlářem. Neměl však dostatek peněz, aby si mohl pořídit vlastní dílnu. A tak po mnoha pokusech vyrobil doma ve sklepě první kousky mýdla. Vařil mýdlo ve velkém kotli, v němž otec kdysi vařil maso do párků a salámů.
Před válkou s Prusy nakoupil prozíravě velké množství mouky, kterou pak v době všeobecné nouze výhodně prodal. Pokračoval ve vaření mýdla v době, kdy několik malých mydláren zastavilo práci kvůli nedostatku surovin. Schicht vozil své mýdlo na trh do Liberce a do jiných měst.
Spolu s otcem pracoval i syn Johann, třetí ze sedmi dětí. Také on se vyučil mydlářskému řemeslu a ve Vídni získal praxi v tamních továrnách.
V jednom z dopisů, které psal rodičům, se zmínil o tom, že má v úmyslu postavit velkou továrnu, a to v Ústí nad Labem. Místo vybral opravdu dobře. Lodní i vlaková doprava byla pro odbyt mýdla nutností.
Po návratu z Vídně pomáhal otci dál, ale spřádal plány, jak si továrnu v Ústí zařídit. Stavba velkomydlárny začala v roce 1882. Schicht začínal tehdy s pěti zaměstnanci, před 1. světovou válkou jich u něho pracovalo 4500. Vedle mýdla lisoval také kokosový olej a vyráběl svíčky. Velkou oblibu si získal jedlý tuk s názvem Ceres.
Schichtovy výrobky měly originální logo: jelena chystajícího se ke skoku. Sto metrů vysoký komín Schichtovy továrny byl tehdy nejvyšší v celém Rakousko-Uhersku.
Johann Schicht zemřel v roce 1907. Výroba však pokračovala dál a stále se rozvíjela. Po skončení 2. světové války byla rodina Schichtů vystěhována a podnik zestátněn. V dalších letech byl přejmenován na SETUZA n.p. (Severočeské tukové závody).
