Romantický DOLSKÝ MLÝN naleznete na soutoku řeky Kamenice a Jetřichovické Bělé
v národním parku České Švýcarsko. V roce 2007 byl Dolský mlýn vyhlášen kulturní památkou.
V roce 1696 vrchnost mlýn prodala Janu Kryštofu Pohlovi, jeho rod pak mlýn držel až do roku 1910. Mlynářské řemeslo komplikovalo plavení dříví po Kamenici, které začalo již roku 1530. Podle smlouvy z roku 1743 hrozila mlynáři pokuta, pokud omezí plavení dříví snížením hladiny při odběru vody pro mlýnský náhon. V době plavení mlýn stál. Jistou kompenzací bylo právo vyrábět pálenku a čepovat pivo. Vyráběla se tu také kolomaz.
Mlýn byl několikrát přestavován – barokní podoba pocházela z roku 1727, další přestavby následovaly roku 1819 a 1845 (úprava pro pobyt finanční stráže, v okolí přibývalo podloudníků …), roku 1814 byl postaven lihovar. Především po roce 1881, kdy byla v soutěsce mezi Srbskou Kamenicí a Dolským mlýnem zahájena plavba na člunech, se Dolský mlýn stal oblíbeným turistickým cílem.
Po roce 1945 byl objekt opuštěn a postupně zchátral. V roce 1946 odsud potomci prastarého mlynářského rodu Pohlů museli odejít a mlýn měl být upraven k rekreaci, k čemuž nikdy nedošlo. Kroniky z poválečné doby líčí zdejší kraj jako Divoký západ. Dosídlenci tady rabovali a ničili domy opuštěné po odsunutých Němcích, a z těch, které nebyly na očích, kradli stavební materiál, vytrhávali prkna z podlah, schody i celé střechy.
Přestože Dolský mlýn přestal konat svou původní funkci, posloužila tato osamělá stavba s tajuplným okolím několikrát filmařům a objevila se na filmovém plátně. V roce 1952 zde natočil režisér Bořivoj Zeman pohádku Pyšná princezna a v roce 2008 vytvořily rozpadající se zdi pekelnou atmosféru pro pohádku Peklo s princeznou. Ve velice zchátralém stavu se ještě Dolský mlýn objevil v pohádkách Pravý rytíř, Čertova nevěsta a Ztracený princ.
Za Dolským mlýnem vede naučná stezka Růžová souběžně s modrou turistickou značkou prudce do kopce k odbočce na KAMENICKOU VYHLÍDKU. To je velmi pěkné místo s lavičkou na skále nad hlubokým kaňonem říčky Kamenice.
Byl postaven roku 1844 jako čtvrtý mlýn v katastru obce. Od roku 1896 u nej stávalo obytné stavení. Vestavený elektromotor umožnoval práci i za bezvětří. Mlýn byl v činnosti až do roku 1945, po odsunu Němců opuštěný chátral. V roce 1964 ruinu koupil za 730,- Kčs otec nynějšího majitele a mlýn přebudoval na stylový lovecký penzion s restaurací.
Mlýn je zajímavý svým pětiramenným větrným kolem s lopatkami, které je ale nefunkční ozdobou. Původně bylo sice pětiramenné, ale melo průměr 20 m. Plocha jednotlivých lopat nebyla vyplňována ručně zasunovatelnými destičkami, ale otočnými klapkami. Tímto byl podobný mlýnu v Horním Podluží – Světlíku a také střechu měl na válečcích.
Výška zděné kónické budovy je 10 m, průměr půdorysu 9 m, výška plechové střechy 2,5m. Zdi, jejichž mocnost je 1,1 – 0,9 m jsou uvnitř budovy cihlové, na vnější straně z pískovcových bloku. Z původního mlecího zařízení zbyl jen mlecí kámen.
V současné době slouží jako soukromý rodinný penzion.
Není známo, kdo byl vynálezcem větrného kola, většina autoru se však shoduje na tom, že je objevili několik tisíc let před n. l. v Orientu v oblasti persko – arabské pro nedostatek vody. Dosud zachovalé zděné větrné mlýny v Moonu u Alexandrie jsou staré asi tři tisíce let. O větrných mlýnech se v Evropě dověděli od vracejících se vojáku z křížových výprav na přelomu 11. a 12. století. Podle druhé teorie přišly první mlýny do Evropy prostřednictvím Arabu jejichž říše sahala v 8. století až na Pyrenejský poloostrov, a to do Španělska.
Větrné mlýny vznikaly především tam, kde byl dostatek stálých, pravidelných a rovnoměrných vetřu a nedostatek tekoucí vody, kde potoky rychle vysychaly, rozvodňovaly se nebo v zimě na dlouhou dobu zamrzaly.
SMÍRČÍ KŘIŽ – výška: 77 cm, šířka: 59 cm, tloušťka: 15 cm. Na kříži je nápis HIER STARB DER BAUER F.J.STURM AUS ROSENDORF AM 24.TEN MÄRZ 1858 ALT 73 JAHRE (Zde zemřel rolník Sturm z Růžové 24.3. 1858, 73 let). Je postaven na místě úmrtí sedláka F.J.Sturma, kterého postihl srdeční záchvat, když pomáhal svému synovi vyvézt hnůj na pole. Křiž byl v minulosti pod rameny zlomen a opraven.)
