BŘIDLIČNÝ VRCH (499 m) je protáhlý zalesněný hřbet, ležící asi 1,5 km východně od Horní Kamenice mezi údolími Pryského potoka a Kamenice. Tvoří jej znělcové těleso, jehož součástí byl kdysi i sousední Pustý zámek. Když však říčka Kamenice postupně prohlubovala své údolí, prorazila v pevnějším znělci úzkou skalnatou soutěsku, která dnes skalní ostroh Pustého zámku odděluje. Skalní stěny na severní straně Břidličného vrchu jsou celoročně vlhké a v zimě se na nich vytvářejí ledové krápníky a záclony. Protáhlé temeno kopce pokrývá vzrostlý bukový les a na skalnatých svazích můžeme občas zahlédnout kamzíky. Po severním svahu kopce vede upravená lesní cesta, která se v nejvyšším místě přibližuje ke skalnatému okraji soutěsky Kamenice, odkud se otevírají dílčí výhledy na protější skalisko Pustého zámku.
Nad údolím řeky Kamenice je nevelký čedičový vrchol HERDSTEIN (471 m.n.m.). Jedná se o čedičový vrch nazývaný také Hausstein nebo Hadstein. Z částečně zalesněného vrchu se zvedají dva výrazné skalní útvary a tvoří je sloupcovitě odloučený čedič. Z těchto skal je částečný výhled na okolní kopce a do údolí řeky Kamenice. Pod vrcholem stával ve 30. letech 20. století dřevěný hostinec.
RIEDELOVA JESKYNĚ je rozlehla uměle vytvořena podzemní prostora, jejíž vchod se nachází na jihovýchodním svahu Břidličného vrchu přímo nad severním okrajem Dolního Prysku. Jeskyni na svém pozemku zřejmě v roce 1928 vyhloubil Ernst Riedel jako podzemní lom na písek. Vytěženy materiál se používal jako brusivo pro místní skláře a nejspíše i ke stavebním účelům. Těžba zde skončila asi v roce 1940. Vznikla zde postupně velká členitá podzemní prostora, v níž bylo zanecháno 11 podpěrných pilířů. Délka jeskyně je 50 metrů, šířka dosahuje 36 metrů. Do podzemních prostor vysokých až 2,7 metru vedly dříve tři vchody, nyní je zachován a označen jeden, opatřený mříží. Strop jeskyně byl proti zřícení zabezpečen 11 mohutnými pilíři. V jeskyni zimují některé druhy netopýru, například netopýr vodní, řasnatý, dlouhouchý, ušatý a vrápenec malý. Aby zde nebyli rušeni, je vchod do jeskyně uzavřen mříži.
STŘEDNÍ VRCH (593 m) je výrazný čedičový kopec, ležící asi 1 km severovýchodně od Dolního Prysku. Z jeho vrcholu vyčnívá výrazný skalní suk, podle něhož se vrch někdy lidově nazýval Hranáč nebo Skála. Strmé rozeklané skalní stěny jsou často tvořené čedičovými sloupy, svahy pod nimi pokrývají částečně zarostlá suťová pole, na nichž se vyskytovaly vzácné druhy mechů a kapradin. Vrchol je přístupný od západu strmou pěšinkou, kterou v roce 1896 upravili členové Horského spolku z Horního Prysku.
V současné době vrchol zvolna zarůstá březovým náletem, ale z jeho okrajů jsou krásné výhledy do okolí. V roce 1960 zde byli odchyceni kamzíci, kteří se stali základem slovenského chovu ve Vysoké Fatře. Do porevoluční historie vesnice se kopec zapsal v roce 2014, kdy díky úsilí místních nadšenců jeho vrchol, dosud korunovaný jen čedičovou skálou, ozdobil hrad. Skákací hrad.
V současné době působí na Středním vrchu horolezecký oddíl SKAL PRYSK. Podle svého vzhledu byl přezdívaný Mattterhorn.