ZÁMEK Přibyslav je původně renesanční zámek s výraznými barokními a klasicistními úpravami. Dlouhou dobu byl v majetku rodu Dietrichsteinů, od 20. let 20. století v něm sídlilo městské muzeum a od 70. let 20. století zde bylo budováno hasičské muzeum. Je chráněn jako kulturní památka České republiky
Na okraji města, na mírném návrší stojí renesanční zámek Přibyslav, postavený na místě původního gotického hradu. Hrad zde stával v první polovině 13. století, z doby, kdy se v Přibyslavi dolovalo stříbro. Roku 1424 k Přibyslavi přitáhli husité s úmyslem město se zámkem dobýt. Vítězství však pro ně mělo hořkou příchuť, při obléhání totiž zemřel vrchní hejtman polních vojsk Jan Žižka z Trocnova na dosud neobjasněnou nemoc. I když Přibyslav byla zpustošena, místní obyvatelé město opět vystavěli. Nový renesanční zámek postavil Zachariáš z Hradce. Nechal se inspirovat italskou renesanční architekturou, který dodnes připomíná půvabný arkádový ochoz tvořený sloupořadím toskánského charakteru.
Často zpodobňovaný světec sv. Florián v Čechách a na Moravě zdomácněl na mnoha návsích a náměstích jako ochránce před ohněm, bouřkou, ale také suchem. Stal se lidovým patronem hasičů, kominíků, hutníků, hrnčířů, zedníků, pekařů, bednářů i pivovarských sládků. Svátek sv. Floriána připadá na 4. května, datum se odvíjí od svržení římského důstojníka do řeky Enže u rakouského Lince v roce 304. Popravou utonutím s mlýnským kamenem na šíji byla ztrestána Floriánova obrana křesťanů.
V Přibyslavi sídlí Centrum hasičského hnutí České republiky mají na prvním nádvoří zámku Zachariáše z Hradce, který byl obnoven zásluhou hasičů, stojí největší dřevěná socha sv. Floriána v České republice.
Vytesán z topolu – šest metrů vysokou postavu římského světce před čtyřmi lety vytvořil lidový řezbář Jan Vitásek. Dílo tesal v horské obci Nýdek v okrese Frýdek-Místek z topolu sťatého pod bájnou horou Těšínských Beskyd. Hraniční vrch s názvem Velká Čantoryje má ve slezské mytologii stejný význam jako český Blaník, údajně jsou v něm zakletí rytíři, drží stráž a když bude zemi nejhůř, hora se otevře a zbrojnoši na koních vyrazí na pomoc. Socha na východní straně zámeckého nádvoří je trvale udržována, již několikrát byla shora dolů napuštěna speciálním nátěrem s přísadou včelího vosku.
Oboustranné sousoší Léda s labutí – podle řecké mytologie byla Léda dcerou krále Theisa a snachou boha války Area. Sňatkem s králem Tyndareem se stala královnou Sparty. Když se jednoho dne koupala nahá v potoce, připlavala k ní labuť. V přestrojení to ovšem byl Zeus, vládce nebes a země, nejvyšší z bohů řecké mytologie. Stal se Lédiným milencem a spolu zplodili modré vajíčko, z něhož se vylíhly čtyři děti; dvě patřily Diovi a dvě manželu Lédy – Tyndareovi. Diovy děti se jmenovaly Helena (nekrásnější žena na zemi, kvůli níž se rozpoutala trojská válka) a hrdina Polydeukus. Tyndareovy děti nesly jména Klytaimnéstr a Castor.
