Barokní zámek JEMNIŠTĚ se nalézá 8 km východně od Benešova u silnice č. 112 spojující Benešov s Vlašimí. Východně od zámku přiléhá k zámeckému parku stejnojmenná vesnice – místní část obce Postupic.
Současný barokní zámek není nejstarším panským sídlem ve vsi Jemniště. Původním sídlem byla vodní tvrz. Tato tvrz byla koncem 16. století přestavěna na čtyřkřídlý renesanční zámek, který po vybudování nového zámku sloužil jako byty zámeckých úředníků. Roku 1717 koupil zdejší panství hrabě František Adam z Trauttmansdorffu. Nový majitel nechal roku 1724 vybudovat nový barokní zámek podle projektu českého architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Roku 1754 zámek vyhořel a byl nově přestavěn a vybaven. Od té doby nenastaly žádné změny a zámek představuje typické zámecké obydlí šlechty z období vrcholného baroka. Zámek sloužil k letnímu pobytu panstva.
Zámek je elegantní patrovou stavbou určenou hlavně k letnímu pobytu. Hlavní průčelí je situováno k benešovské cestě. Dominuje mu elegantní štít s balkonem, který zvýrazňuje vstup do zámku. Nižší přízemní budovy po stranách stavby sloužily k hospodářským účelům, jako stáje a kolny. Napojují se na hlavní zámeckou budovu téměř v pravém úhlu a vytvářejí tzv. čestný dvůr, srdce barokní zámecké dispozice. Sem přijížděly kočáry majitele panství i vozy zámeckých hostů, právě zde hrabě vítal nejvýznamnější návštěvy. Od okolního světa byl čestný dvůr opticky oddělen ozdobnou kovovou mříží s dvoukřídlou branou. V žádném případě tedy nejde o sídlo pevnostního typu, ale o venkovskou vilu, jejímž hlavním posláním je pohodlí majitele.
Zámecký park byl na Jemništi založen kolem roku 1725 Františkem Adamem Trauttmansdorffem. Velké změny v organizaci parku i ve výsadbách provedl koncem 18. století Jindřich Rottenhan. Celková rozloha parku již tehdy dosahovala nynějších 13 ha a obsahovala soustavu tří rybníků. Současně s obnovou zámku věnují majitelé velkou péči také parku. Byl obnoven systém cest, došlo k založení skalky, vřesoviště, přírodního rybníčku, k opravě libosadu, čestného nádvoří a vstupní lipové aleje.
Příjezd k zámku začíná zčásti obnovenou lipovou alejí, která rámuje celkový pohled na objekt. Čestné nádvoří s benátskou kašnou, zimostrázovými živými plůtky, sloupovitými zeravy a tisy připomíná návrat k období baroka. Na přelomu 18. a 19. století byla barokní zahrada přeměněna v romantický anglický park. Jedinou připomínkou někdejšího francouzského parku je tak úprava čestného dvora a nově založený libosad na pravé straně zámku. Po roce 1989 byl zámek restituován a v současnosti je ve vlastnictví Jiřího Sternberga, který obývá levé křídlo zámku. Zámecké prostory jsou pronajímány pro svatební hostiny a jiné akce. Zámecká expozice sestává z 9 sálů, pokojů a kaple sv. Josefa.
STARÝ ZÁMEK – původně vodní tvrz ze 14. stol. (nejstarší zmínka pochází z r. 1381) v obci mezi Benešovem a Vlašimí, přestavěná koncem 16. stol. na renesanční sídlo. Po vzniku nového barokního zámku v sousedství na počátku 18. stol. sloužil Starý zámek k ubytování panských úředníků a pro hospodářské účely.
V roce 1995 došlo k restituci obou zámků, majetek se tedy navrátil po více než 50 letech do rodiny Sternbergů. Jelikož byly oba zámky předávané v neutěšeném stavu, rozhodli se Petra a Jiří Sternbergovi k dlouhodobějšímu pronájmu. Nájemcem je Otto Černý, který se s velkým úsilím zasazuje o rekonstrukci objektu.
