Varnsdorf nemá klasické historické centrum, unikátní urbanistický celek vytváří původní rozptýlený vesnický půdorys. Jak k tomu došlo? Když se v roce 1849 sloučila řada malých osad, vznikla největší vesnice Rakouska-Uherska. Současný stav náměstí ve Varnsdorfu není uspokojivý a prostranství středu města, které v historii představovalo architektonicky nejhodnotnější území ztratilo tento punc již v 70.letech minulého století. […]

BJARNAT KRAWC (5. února 1861, Jitro/Milstrich (Oßling) – 25. listopadu 1948, Varnsdorf) byl lužickosrbský hudební skladatel, sbormistr a organizátor hudebního života.       HANKA KRAWCEC (13. března 1901 – 19. října 1990) byla lužickosrbská výtvarnice – grafička a malířka. Narodila se v Drážďanech jako dcera lužickosrbského skladatele Bjarnata Krawce. Grafické vzdělání získala v Drážďanech a v Praze na Umělecko-průmyslové škole u Františka Kysely. Po návratu do Německa (1928) pracovala […]

Typická dominanta Varnsdorfu – HRÁDEK se klene na znělcové hoře v těsné blízkosti hranic s Německem až do výšky 467 metrů nad mořem. V 19. století se vrchu říkalo Burgsberg. Objekt vybudovali varnsdorfští členové Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Stavba 29 m vysoké vyhlídkové věže a restaurace na Hrádku začala 11. května 1903 podle projektu […]

Kostel sv. KARLA BOROMEJSKÉHO (tzv. kostel bez věže) – základní kámen byl slavnostně posvěcen 23. května 1904 a hned druhý den se začalo stavět. Stavební práce postupovaly velmi rychle, takže ještě v roce 1904 dospěla stavba do výše oken, o rok později byla již dokonce provizorně pokryta střecha. Stavba dále pokračovala s několika přestávkami až […]

VĚTRNÝ MLÝN holandského typu stojí na Mlynářské ulici. Je to velmi málo známý pozůstatek bývalého větrného mlýna. Pokusy o vyhledání historického pramene o tomto mlýně vyznívají naprázdno. Dle nynějších majitelů, kteří mlýn koupili v roce 1975 jako rozpadající se, byl postaven v roce 1870 z lomového kamene. Původní německé obyvatelstvo si po násilném odsunu všechno své povědomí vzali s sebou. Kdy […]

KOSTEL sv. VÁCLAVA – na počátku dvacátého století byl v tehdejších obcích Hoření a Dolení Hamr (sloučeny pod názvem Velké Hamry v roce 1914) bohatý spolkový život. Lidé se sdružovali podle svých zájmů a ti, kterým v obci chyběl kostel, založili Spolek pro postavení kostela. Základní kámen byl položen 24. 5. 1915. Téhož roku se […]

Budovy NÁDRAŽÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA A PAMÁTNÍK PADLÝM V červenci roku 1898 byla naproti železničnímu nádraží postavena nová budova POŠTY a téhož roku byla předána do veřejného provozu. Poštu vedl Karl Brünnich, po něm následoval c. k. vrchní poštmistr Karl Stellzig a v roce 1920 obsadili poštu čeští úředníci, kteří zde zůstali až do roku 1938. […]

VELKÝ ŠENOV se nachází v nejsevernější části České republiky, v západní části Šluknovského výběžku, mezi Šluknovem a Mikulášovicemi, v údolí Vilémovského potoka. Žije v něm přibližně 2 000 obyvatel. První písemná zmínka o Velkém Šenově pochází z roku 1404, kdy byl zmíněn jako manské sídlo s povinnostmi k berkovskému hradu Honštejnu. Obec byla založena pravděpodobně v […]

KOSTEL SVATÉHO BARTOLOMĚJE je římskokatolická sakrální stavba tvořící dominantu města. První kostel byl středověkého založení, ale dochovaná renesanční stavba pochází patrně ze 70. let 15. století a v 18. století prošla barokními úpravami. Od roku 2000 je chráněna jako kulturní památka České republiky. Vnější omítky, střecha věže a okolí kostela prošly roku 2015 rozsáhlou rekonstrukcí. […]

Městys VILÉMOV pro rozlišení označovaný i jako Vilémov u Golčova Jeníkova, je městys v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží v podhůří Železných hor na okraji Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 358 m n. m. Žije zde 969 obyvatel. Vilémovem protéká říčka Hostačovka a její levostranný přítok Babský potok. Městys Vilémov má devět místních […]