Výškovou dominantu obce představuje KOSTEL SV. JILJÍ, který byl postaven koncem 13. století v gotickém slohu a v 18. stol. dostal barokní podobu. Kostel se zachoval v původním stavu až do požáru roku 1740, kdy shořelo i 2. patro zámku. Oheň zničil celou gotickou věž, na níž se rozlily zvony, shořely varhany a veškeré zařízení. […]

Na horním konci Nasavrk u silnice na Kameničky vznikl keltský skanzen Země Keltů s ukázkou opevnění, klešťovitou bránou a dvorci řemeslníků. ZEMĚ KELTŮ – KELTSKÝ ARCHEOSKANZEN je rekonstrukcí keltského „města“ z mladší doby železné, z 2. až 1. stol. př. n. l. Na takovém sídlišti ve své době žilo několik set až tisíc obyvatel. Všechny […]

Jednou z dominant Nasavrk je ZÁMEK, který stojí na místě bývalé tvrze. Ta byla vybudována jako strážiště pro celníky, kteří udržovali bezpečnost na zemských stezkách. Dodnes se z původní tvrze dochovala část zdiva, která byla přístupná chodbou pod zámkem. Kolem roku 1600 nechal Václav Záruba z Hustířan zbourat nevyhovující tvrz a na jejím místě vystavěl […]

Související obrázky:

Na výrazném skalisku nad městem ční zachovalá románsko-gotická ČERNÁ VĚŽ, která je jediným zbytkem středověkého strážního hradu založeného pravděpodobně počátkem 14. století. Ve věži, která sloužila jako vchod do hradu, je několik střílen a úzkých okének. Věž je zbytkem původního hradu postaveného v období někdy kolem roku 1250 Konrádem Plikem, který sloužil k ochraně zemské […]

Jednopatrová budova MUZEA č.p. 238 byla do dnešní podoby upravena v poslední třetině 19. století a má eklekticky pojatou fasádu s novogotickými prvky. V letech 1976–1977 bylo v měšťanském domě s neogotickými dekorativními prvky zbudováno Muzeum dělnického hnutí. Tato expozice vzala za své po listopadové revoluci 1989 a uvolnila místo národopisně orientované stálé výstavě ze […]

Hlavní náměstí, které bylo pojmenováno po králi KARLU IV., je celkem dlouhé. Jeho spodní část byla nedávno zajímavě rekonstruována a vzniklo tady naučné umělecké dílo. Náměstí mírně stoupá až k děkanskému kostelu sv. Martina. Zde byl Vladimír Ráž 15. července 1923 pokřtěn. Pohled z prostranství před farním kostelem je velmi zajímavý a fotografy určitě navštěvovaný. […]

Město NEJDEK se nachází uprostřed masivu Krušných hor, obestoupené hustě zalesněnými příkrými svahy okolních kopců, sevřené v úzkém údolí řeky Rolavy. Nejdek je město pohraniční, na spojnici Karlových Varů a Saska. Žije zde přibližně 7 800 obyvatel. První písemný doklad o existenci Nejdku pochází z roku 1340. Udává se však, že Nejdek vznikl jako hornická […]

PAMĚTNÍ DESKA IGNÁCE SICHELBARTHA, který byl jezuitský misionář v 18. stol. dostal k císařskému dvoru v Pekingu. Působil tam jako malíř a hudebník, později byl císařem jmenován mandarínem. Viz. HRAD Nejdeckému rodákovi byla 24. října 1999 odhalena pamětní deska, která je umístěna na severovýchodní straně Nejdecké skály Pískovcový reliéf je dílem sochařky Markéty Horňákové. Pamětní […]

ROZHLEDNA PAJNDL na Tisovském vrchu – Pajndlu byla dostavena v roce 1897 spolkem Nejdecká krušnohorská jednota. V roce 1908 k ní byla přistavěna restaurace, jejíž prostory se zvětšily roku 1923, ale po 2. světové válce restaurace zanikla. V roce 1987 byla dokončena rekonstrukce rozhledny. Zábradlí na ochozu bylo odlito v nejdeckých slévárnách. V roce 1995 […]