NASAVRKY leží na severovýchodním úpatí Železných hor v samém středu okresu Chrudim, samy sebe označují za město Keltů, medu a jedlých kaštanů.
První dochovaný záznam o Nasavrkách je z r.1318 a jako první majitel je uváděn Kunrát de Nassawyrch. Roku 1355 obdržel Nasavrky od krále Karla IV. olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi, který se r. 1360 zasloužil o prohlášení Nasavrk za městečko. Posledním českým majitelem byl Albrecht Kekule ze Stradonic. Od poloviny 17. století se o rozkvět nasavrckého panství staral rod Schönfeldů, od r. 1746 rod Auerspergů. Do roku 1765 se v městečku uplatňovalo hrdelní právo. Od tohoto roku zde působil soud pro stíhání zločinců, který měl i civilní pravomoc. Dne 6. července 1849 tu byl ustaven okresní soud a berní úřad, ke kterému patřilo 46 obcí. Rod Auerspergů vymřel v roce 1942 a v r. 1945 přešel jejich majetek do vlastnictví státu. Počátkem 20. století se Nasavrky staly významným centrem severní části Železných hor a sídlem okresního hejtmanství. Dne 24.9.2008 byly Nasavrky znovu stanoveny městem.
Historici se přou o výklad názvu obce. Ještě před nedávnem vědecký výklad vážně připouštěl, že Nasavrky mají původ ve staročeském slovním spojení „na sě vrkati“, tj. ves lidí, kteří na sebe zamilované vrkali. Skutečnost však bude pravděpodobně méně romantická. Jedním z možných výkladů je odvození z „Nasswerk“, tj. „mokrý důl“ či složeniny „Nassau“, neboli „mokrá niva“, ve spojitosti s werk (důl, šachta), tj. „Nassauwerk“ by výklad byl „důl u mokré nivy“. Spojitost Nasavrk a středověkého dolování se však nepodařilo zatím spolehlivě doložit.
