PŘÍRODNÍ KOUPALIŠTĚ – nalezneme ve volné přírodě za městem, vybudované za 1.sv. války v blízkosti Mikulášovické cesty. Dochovalo se v původní podobě. Napájí ho potok přitékající ze severního úbočí Hraničního vrchu. K dispozici jsou tři nádrže – předehřívací s ostrůvkem, na němž stával altán, vodní plocha pro děti a velký rybník. Původní jsou i dřevěné převlékací kabiny.
Existence MLÝNA holandského typu, z něhož zbyly jenom tři metry vysoké kamenné ruiny, je doložena poprvé v roce 1713, kdy se ve Václavské kronice píše, :“..11. února 1713 velká bouře převrhla větrný mlýn postavený teprve před čtyřmi léty“ . Kdy skutečně vznikl, nevíme. Mlýn přestal mlít v roce 1875 a poté byla budova přestavěna na výletní hostinec. Stavba zřejmě zanikla odstřelením v roce 1946. Důvodem odstřelu bylo podezření, že ve mlýně jsou schovávány zbraně. Zbytek stavby byl zbourán v roce 1955. Dnes mlýn připomínají jen zbytky stěn z nepravidelných žulových kvádrů uprostřed kaštanového háje. Průměr stavby byl 8,5 m, tloušťka zdí jeden metr.
Nenápadný jednopatrový dům s balkónem a převyšující kulatou věží s kopulí u hlavní silnice. Většinou jen starší občané vědí, že zde byla v 60. letech lékárna s dlouhou předválečnou tradicí. Kromě zavedené lékárny však byla budova ve své době známa i jako HVĚZDÁRNA pana lékárníka Krause.
Průměr kopule je 3 metry a zrcadlový dalekohled měl průměr 15 centimetrů. Ve hvězdárně byl stojan s paralaktickou montáží a hodinovým pohonem, dále stará francouzská mapa Měsíce, která měla velkou starožitnou hodnotu, poněvadž mapu tohoto druhu bychom u nás těžko hledali.
V roce 1913 se místní lékárník Adolf Krause oženil, rozhodl se v rámci přístavby domů postavit pro svoje amatérské pozorování i hvězdárnu. Na základě vlastních plánů si nechal zhotovit její základní kovové díly u firmy Ritter ve Vilémově a ostatní menší díly vyrobili dle jeho požadavků místní řemeslníci. Velký dalekohled, vybavený čočkami firmy Zeiss s instalovanými pomocnými měřidly, mechanicky sledoval otočky hvězdářské kopule a umožňoval za jasných nocí pozorování celé hvězdné oblohy.
Záliba Adolfa Krause v astronomii nebyla jen jeho osobním koníčkem. Byl členem „Světové astronomické společnosti“, které posílal své poznatky a snímky na adresu její hlavní hvězdárny v Berlíně – Trepowě. Častými hosty v mikulášovické hvězdárně byli nejen členové této společnosti, ale i řada místních zájemců z řad občanů Mikulášovic a okolí.
Úmrtím lékárníka Krause v roce 1939 skončila i činnost jeho hvězdárny. Lékárna přežívala po válce ještě do 60. let, kdy bylo její dobové zařízení – starobylý nábytek, hmoždíře, jemné váhy, broušené láhve a porcelánové dózy – různě rozebráno či zničeno a za své vzal i dochovaný hvězdářský dalekohled.
Adolf Krause maturoval na gymnáziu v České Lípě a lékárnický diplom obdržel v roce 1910 na Univerzitě Karlově. Dne 30. května 1920 byl v Děčíně ustanoven „Spolek pro šíření astronomických znalostí“, měl 66 členů, pan Krause byl ve výboru a bylo mu svěřeno pozorování planet.
