MIKULÁŠOVICE jsou město v západní části Šluknovského výběžku táhnoucí se podél Mikulášovického potoka v délce téměř 7 km. Své největší slávy dosáhly Mikulášovice před první světovou válkou, kdy byly s necelými osmi tisíci obyvateli největší vesnicí Rakousko-Uherska. 1. února 1916 byla císařem Františkem Josefem I. povýšena na město. Mikulášovice jsou známé především tradičním textilním a nožířským průmyslem. K 1. lednu 2016 mělo město 2 159 obyvatel.
Podle pověsti projížděl kdysi zdejším hlubokým hvozdem pohanský rytíř, kterého napadl medvěd. Jeho sluha prý prosil o pomoc svatého Mikuláše, patrona obchodníků a poutníků, a medvěd nechal rytíře být. Ten nechal jako důkaz díku postavit kapličku zasvěcenou právě svatému Mikuláši. Název pozdější vesnice nebyl ustálený a v různých zápisech v průběhu staletí se značně měnil. Prvně je zmiňován v polovině 14. století jako Nixendorf, později Český název Mikulášovice byl úředně stanoven až roku 1854 a je užíván dodnes.
V roce 1938 odchází po odtržení Sudet naprostá většina českého obyvatelstva do vnitrozemí. V průběhu válečných let byl zdejší průmysl přeorientován na válečnou výrobu. V továrnách pracovalo mnoho nuceně nasazených a váleční zajatci. 9. května 1945 byly Mikulášovice osvobozeny 2. polskou armádou pod velením generála Karola Świerczewského.
