PREZIDENTŮV VÝSTUP na Blaník připomíná deska – od poloviny června 2005 je na začátku turistické stezky na Velký Blaník umístěna deska připomínající výstup prezidenta ČR Václava Klause na vrchol při vstupu České republiky do Evropské unie. Autorem desky je skupina pražských recesistů, někdejších spolužáků z vysoké školy, kteří ale nechtějí zveřejnit svá jména.
Výrazný zalesněný skalnatý vrch MALÝ BLANÍK (580 m n. m.) je od sousedního severnějšího Velkého Blaníku oddělen tzv. Blanickým (Žďárským) sedlem (viz.obrázek)
Vrcholová partie tvořená zachovalými lesy přirozené skladby s převahou buku a četnými skalními výchozy jsou od roku 1992 chráněny na Malém Blaníku ve stejnojmenné přírodní rezervaci.
Na vrcholu Malého Blaníku se nachází romantická zřícenina poutní barokní kaple sv. Maří Magdalény. Ta byla vybudována roku 1735 na místě starší kaple doložené v 17. století, ale v důsledku reforem císaře Josefa II. byla již roku 1790 zrušena.
Na vrcholu uvidíte obvodové zdi kaple, uprostřed kterých roste smrk zvaný „Velký mnich“ s obvodem 321 cm a výškou 34 metrů. Dnes je chráněn jako památný strom. Podle legendy zasadil zde žijící poustevník, aby tak zastřešil rozpadající se kapli.
Poutnický stůl na vrcholu – pověst uvádí, že když se kaple stavěla, zjevovaly se v okolí postavy urozených vojínů, i když v okolí žádné vojsko neleželo. Nařízením císaře Josefa II. z roku 1783 byla kaple zrušena. Její zříceninu obýval v 19. století poustevník Antonín Zeman z Pacova. Ten chodil s pytlem a plechovou trubkou po vesnicích a obveseloval občany. Říká se, že duch poustevníka v kapli hlídá poklad.
VELKÝ BLANÍK je velmi krásný, nepříliš členitý, zato legendární vrch, který dosahuje výšky 638 metry nad mořem. Je jedním ze symbolů českého národa.
Velký Blaník je také významným keltským hradištěm se zbytky kamenného opevnění. Hradiště na temeni hory připomínají valy z volně vrstvených kamenů. Do opevnění jsou zapojeny i četné skály. Vnější fortifikační systém (valy vysoké 1,5 – 2 m a široké 4–10 m) vymezuje plochu 125 x 175 m, jeho obvod měří 545 m. Střední valy dnes široké kolem 3 m, vysoké okolo metru, se přimyká k Rytířským skalám na vrcholu hory.
Vnitřní opevnění – původně zhruba obdélník o rozměrech 76 x 24 m (v bezprostředním okolí dnešní rozhledny) – tvoří val, dochovaný do výše 2 m, a metr široký příkop (u nějž ovšem není jasné, zda byl součástí keltského hradiště či je až středověkého původu). Na západní straně, mezi středním a vnějším opevněním, uměle upravená terasa, kde byly archeologickým výzkumem objeveny základy pozdně halštatských až časně laténských obydlí. Smysl hradiště není zcela jasný, snad souviselo s ostrahou okolních nalezišť zlata, často je mu však přisuzován i kultovní účel.
Okolo Blaníku byla v roce 1992 vyhlášena přírodní rezervace. Jde o cenný lesní komplex na vrcholu a Slepičí skály severovýchodně od Louňovic p. Blaníkem. Zachovalé lesy přirozené skladby s převahou buku s četnými skalními výchozy jsou ve středních Čechách vzácností. Nejstarší buky jsou staré cca 160 let. Geomorfologickou zajímavostí jsou skalní mísy nazývané „Čertovo kopyto“ na jižním úbočí Velkého Blaníku. Širší okolí kopce tvoří nejmenší chráněnou krajinnou oblast v ČR.
Blanické sedlo tradiční označení pro místo na jižním úbočí Velkého Blaníku, směrem k sousednímu Malému Blaníku, byť ve skutečnosti nejde o sedlo, neboť mezi oběma Blaníky protéká potok od Lesáků.
Na Velkém Blaníku se nachází skalní výchoz, pojmenovaný VEŘEJOVÁ SKÁLA, odkud podle pověsti budou vyjíždět blaničtí rytíři, až bude české zemi nejhůře, aby vyjelo z hory a porazilo nepřítele. Až se přežene velká krvava bitva pod Blaníkem, za které vyjedou vojska z hory a zahubí nepřítele, pak nastane znovu mír a šťastné doby pro obecný lid.
Pod Veřejovou skálou se nachází tajný vchod do nitra hory, který se otvírá vždy na Velký pátek. Rytíři pak cvičí na Rytířské louce, která se nachází jižně v lesích pod Velkým Blaníkem a je viditelná i z rozhledny. Čertovo kopyto je prohlubeň na skalním hřebenu pod vrcholem Velkého Blaníku a traduje se, že tuto prohlubeň vyrazil kopytem Václavův kůň při přeskoku z Malého na Velký Blaník.
Slepičí skála skalní útvar asi 3/4 km severovýchodně od vrcholu, v podstatě v sedle mezi vlastním Blaníkem a sousedním Holým vrchem. Ze skály dochováno pouze torzu, větší část byla odtěžena. Právě zde byl roku 1868 vylomen jeden ze základních kamenů Národního divadla. Respektive dva – ten první velikostně neseděl, a tak je dnes (i s nápisem BLANÍK) zazděn v objektu pivovarských sklepů v Louňovicích.
V dubnu 1868 při vylamování základního kamene pro Národní divadlo kamenický pomocník Václav Podbrdský z Louňovic udělal špatný krok a zřítil se z výšky 60 metrů. Přestože ho spolupracovníci viděli padat, jeho tělo se nikdy nenašlo a musel být tak po zákonem stanovené době prohlášen za mrtvého. Podbrdský se objevil až po 18 letech. U soudu ve Vlašimi se soudil s kamenickým mistrem Šolínem o zaplacení mzdy za vylomení základního kamene. Podbrdský soud vyhrál a musela mu být vyplacena dlužná mzda i s úroky. Případ vzbudil pozornost a Podbrdský byl postaven před vojenský soud pro podezření z vyhýbání se vojenské službě. Před soudem vypověděl, že po dopadu se probral ve velkém klenutém sále, kde jej přivítala krásná dívka. Cítil se najednou jako jiný člověk, jako by byl studovaný a učený. Postupně se zde setkal s Cyrilem a Metodějem, Karlem IV., Janem Husem a dalšími. S některými prý dokonce telepaticky mluvil. Jejich řeči prý nerozuměl, myšlenkám ano. Na závěr se velikáni za zvuků staroslověnského chorálu odebrali zpět do nitra hory a krásná dívka – Génius Čech – se s Václavem Podbrdským rozloučila. Poté se vznesla ke stropu, kde se změnila v jasnou letní oblohu. Podle Václava Podbrského to vše mělo trvat 18 hodin, když však vyšel z Blaníku ven, zjistil, že uplynulo 18 let. Vojenský soud kameníkovo vysvětlení fakticky přijal. Označil jej však za fixní ideu. Podbrdského za uniknutí vojenské službě však nijak nepotrestal.
V roce 1968, rovných 100 let po vylomení kamene do základů divadla se sláva opakovala. Již se ale jen symbolicky k Národnímu divadlu vezla blanická prsť, uložená na alegorickém voze s dřevořezbou Blaníka od řezbáře Fr.Kupsy z Rataj. Kočími byli rolníci p.Selingr a p.Roštík z Vlašimi, kteří často vzpomínali na slavný průjezd Prahou a velkolepé přivítání!
ROZHLEDNA na Velkém Blaníku roku 1895 byla na Velkém Blaníku stavitelem Limaxem vybudována 20metrů vysoká otevřená věž, na níž se mohlo vystoupat jen po žebřících.
Dnešní podobu získala rozhledna v roce 1941. Klub českých turistů postavil místo nekryté rozhledny na Velkém Blaníku, dřevěnou věž tvaru husitské hlásky 30metrů vysokou krytou šindelem. Součástí věže je výklenek, který se nazývá oltářní mensa. Stojí v něm velký kamenný stůl, kde se mohou konat svatební obřady.
„Blanický poklad„ v keramickém džbánu bylo roku 1962 na Velkém Blaníku nalezeno celkem 622 mincí pocházejících z celé Evropy. Samotný nález je nyní uložen v Národním muzeu v Praze, Od roku 1989 se zde pravidelně pořádají Svatováclavské slavnosti, kdy na svůj svátek sjíždí z Velkého Blaníku na bílém koni sv. Václav s doprovodem svých vojáků na louňovické náměstí, kde se konají vlastní oslavy.
Stezka je zde lemována různými interaktivními prvky jako jsou poznávačky, lesní xylofon apod
„Blaník zamčen vážně, ale zachmuřeně shlíží na osamělou, od světa odlehlou krajinu a jako by trud teskné dumy na něm a všude kol spočíval. Svatováclavské vojsko spí. Ještě není čas, aby vstalo. To bude ve chvíli největšího nebezpečenství naší vlasti, až v ní bude tolik nepřátel, že by celé království roznesli na kopytech svých koní. Tenkráte budou vidina znamení: uschnou vrcholky stromu v blanickém lese, na temeni hory se zazelená starý, uschlý dub a pramen u skály rozvodní se tak, že bystřící se povalí dolu.
A tu se Blaník otevře a rytíři vytrhnou do boje, vedeni sv. Václavem, jenž se zjeví na bílém koni. I nastane boj tak zuřivý, že krev proudem poteče od Strahova až po kamenný Karlův most, a v tom boji potře sv. Václav mečem, sv. Prokop pak berlou všechny nepřátelé naší vlasti.“ Píše Alois .Jirásek
