Uprostřed hřbitova stojí barokní kostel SV. ANTONÍNA PADUÁNSKÉHO, který postavil děčínský architekt Jan Václav Kosch. Základní kámen byl položen v roce 1777, kostel byl vysvěcen v říjnu 1782.
Vnitřní zařízení pochází z roku 1782, křtitelnice je z konce 18. století. Biskup Gürtler opatřil některá umělecká díla z Itálie. Jedná se o sošku Madony z carrarského mramoru od neapolského sochaře F. Queroly, obraz Maří Magdaleny od C. Cignaniho a několik dalších děl italského původu, jejichž autoři nejsou bezpečně známi. Socha Madony z carrarského mramoru byla kdysi chloubou kostela a dnes je součástí expozice Národní galerie v Praze. Na hlavním oltáři je obraz sv. Antonína Paduánského, namalovaný podle Correggiova originálu falknovským rodákem Antonínem Weissem.
Na hřbitově u kostelní zdi je pět náhrobníků Kittlů, mezi nimiž je i barokní náhrobník z roku 1788 s plastikou zakladatele obce Jana Josefa Kittla (1723-1788). Dále je zde kamenný epitaf biskupa Gürtlera od Antonína Maxe z roku 1791, náhrobník Ros. Egermannové z počátku 19. století a epitaf podnikatelské rodiny Jankeových.
Svatý Antonín z Padovy (Antonín Paduánský) se narodil 15.8.1195 v Lisabonu a zemřel 13.6.1231 v Padově, roku 1232 byl prohlášen svatým. Je jedním z nejznámějších svatých a je uctívaný po celém světě. Svatý Antonín byl františkánským mnichem, teologem a kazatelem. Narodil se do zbožné šlechtické rodiny. Později přestoupil k řádu františkánů, přijal jméno Antonín a odjel do Afriky pracovat mezi muslimy. Tam bohužel záhy onemocněl zimnicí a několik měsíců byl upoután na lůžko. Musel se vrátit do Evropy, a poté, co jeho loď ztroskotala u břehů Sicílie se vydal najít a poznat sv. Františka z Assisi, zakladatele řádu. Když se zcela zotavil, byl přijat v malém klášteře ve Forli, kde žil velmi pokorně a nedal nijak najevo vědomosti, jimiž vynikal. Byl pozoruhodným znalcem Bible a jeho kázání dokázala ovlivnit prosté i vzdělané lidi. Antonín kázal v kostelích, na náměstích ale i na zcela obyčejných místech.
Legenda vypráví, že když mu nechtěl v Rimini nikdo naslouchat, vystrčily ryby vody z hlavy a naslouchaly mu. Po tomto zázraku se všichni obyvatelé Rimini nechali pokřtít. Jindy měl ale i mnohatisícový dav posluchačů.
Jiná legenda vypráví, že jednou navštívil veronského knížete Ezzelina, který nechal zavraždit deset tisíc lidí, a pohrozil mu, že jestli nepřestane se zabíjením, rozdrtí ho Boží ruka. Hrabě slíbil nápravu, ale aby světce vyzkoušel, zdali žije podle zásad, o kterých káže, poslal mu bohaté dary (a služebníkům nařídil, aby ho zabili, jestli je přijme). Antonín se prý však zhrozil a poslal je pryč.
Jiná legenda vypráví, jak se poté, co se Antonínovi s hostií v ruce vysmíval jeden nevěřící, osel toho muže se svaté hostii poklonil. Jindy se prý musel zdržet jako host jistého šlechtice a jeho hostitel ho viděl, jak chová na rukou Jezulátko. Sv. Antonín tak byl později často zobrazován.
Zemřel ve věku pouhých 36 let, svatořečený byl necelý rok po své smrti, r. 1232. Některá jeho kázání se zachovala. R. 1263 byla postavena bazilika sv. Antonína, kam byly přeneseny jeho ostatky. U jeho hrobu se údajně stalo mnoho zázraků.
Je patronem za nalezení ztracených věcí, manželství, žen a dětí, chudých, seniorů, cestujících, za šťastný porod, proti neplodnosti, proti horečce, proti ztroskotání lodi, proti lichvě a úrokům, cestujících, námořníků, pekařů, horníků, pošťáků a pracujících na poště a dalšího.
POMNÍK KE 100. VÝROČÍ založení Československé republiky – jednoduchý pomníček připomínající 100 let od založení Československé republiky.
Pomníčky v obci
Kříže v obci
