Městys KRUCEMBURK a jeho dvě místní části Staré Ransko a Hluboká se nacházejí v kraji Vysočina. Nadmořská výška okolní krajiny se pohybuje v rozmezí 540 až 674 metrů. Protéká tudy Městecký potok, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy.
Pověsti – rytíř Mikuláš Střela z Rokycan se zúčastnil obléhání Vídně Turky v r. 1529 a jako odměnu si vyžádal několik děl, z nichž nechal odlít zvon do kostela sv. Mikuláše. Zvonaři Adamu z Meziříčí přitom pohrozil, že jestli se zvon nepodaří, bude popraven. Když byl pak zvon ulit a vychládal, zvonař strachy prchl do lesa. Ovšem zvon se podařil a zvonař byl bohatě odměněn.
Obec se vrátila na základě výsledků referenda v roce 1993 ke svému původnímu historickému názvu. Ukončila tak mezidobí let 1949–1993, kdy se nazývala Křížová. Tento „česky znějící název“ nebyl v roce 1949 přijat obyvateli jednomyslně, byl obci přidělen, a starousedlíci proto neustále používali původní název Krucemburk. Stejné je to ovšem s lidmi, kteří se narodili v Křížové – budou se cítit „Křížováky“ navždycky.
Nejstarší dochovaná písemná zmínka o obci pochází z roku 1241. Roku 1385 byl Krucemburk povýšen Epíkem z Hrádku na městečko a Epík mu udělil také svůj erb, tři stříbrné vlčí zuby v červeném poli. Tyto symboly používá městys dodnes.
Zdejší historie je spjata s významnou kulturní tradicí. Obec se se může pochlubit čtrnácti chráněnými kulturními památkami. Svá díla zde zanechali velcí čeští umělci jako byl architekt Josef Gočár, sochaři Jan Štursa a Vincenc Makovský, především je však Krucemburk spojen s jedinečnou osobností malíře Jana Zrzavého, který odpočívá na zdejším katolickém hřbitově.
Krajina v okolí Krucemburku nadchla při více než měsíčním letním pobytu v roce 1906 tehdy ještě univerzitního profesora Tomáše Garrigua Masaryka a stane se jistě milou i vám.
