Budova ZÁMKU je situována téměř ve středu města Krnova. Komplex zámeckých budov na téměř čtvercovém půdorysu je od města oddělen zdí s renesančním vstupním portálem a dvěma baštami, na nádvorní straně je arkádová chodba. Zámek je zdoben renesančními sgrafity a reliéfy. Zámek není bohužel veřejnosti přístupný.
Zámek v Krnově postavili už Přemyslovci, a to převážně ze dřeva. Ten však byl za vlády Jiřího Hohenzollerna zbořen a od základu v letech 1531-1535 vystavěn z kamene. Na výstavbu zámku museli přispět i bohatí krnovští občané. Zámek stavěl stavitel Hanuš Ennych z Ennychu. Areál se rozrůstal dostavbou dalších převážně administrativně hospodářských budov.
Zámek postrádá pravidelnost, pravoúhlost. Tvar celé stavby, což už dnes nevidíme, byl tak dobře vymyšlen, že se o krnovském zámku říkalo: „Je jako býčí hlava připravena vzít útočníka na rohy„. Estetika byla druhořadá. Jeho funkcí bylo především skýtat obranu proti vnějšímu nepříteli, což bylo docíleno soustavou městského opevnění. Přestože zámek působí skromně a jednoduše, vybavení interiérů bylo hodno krále. Knížecí zámek představoval reprezentační věhlasné sídlo ve Slezsku i na Moravě. K zámku patřily i hospodářské budovy, sklady potravin, budovy pro služebnictvo, stáje pro koně apod. Budovy zámku a hradební zdi uzavírají nepravidelné nádvoří, kde se odehrávaly rytířské turnaje.
Hohenzollernové tady sídlili do roku 1622, kdy zámek po konfiskaci získali Lichtenštejnové. Veškeré vybavení při požáru v roce 1779 shořelo. Zámek už nikdy nesloužil svým účelům.
Ozdobou nádvoří je arkádová chodba s pozoruhodnými renesančními sgrafity s reliéfním figurálním dekorem. Ženské postavy symbolizují: hudbu, dramatické umění a zpěv. Sgrafita byla objevena náhodou v roce 1888 a poté restaurována a určitě stojí za zhlédnutí.
Poslední úpravy přišly po roce 1945, kdy byl zámek po konfiskacích upraven k administrativnímu využití pro Lesní závod Krnov. V současné době zámek využívají Lesy České republiky a slouží ke komerčním účelům. Nádvoří je volně přístupné.
