FLEMMICHOVA VILA, která je nemovitou kulturní památkou, nechal postavit v roce 1914 podle projektu vídeňského architekta Otto Prutschera jako své rodinné sídlo krnovský továrník Theodor Flemmich.
Flemmichové patřili k starým krnovským rodům a jejich přítomnost ve městě je doložena už za třicetileté války. Vzestup rodiny začal v polovině 19. století, kdy část rodiny získala do vlastnictví prosperující hostinec U Bílého koníčka.
Theodor Flemmich (1864 – 1926) se roku 1908 stal spolumajitelem textilní továrny Franze Kurze. Theodor Flemmich byl příbuzným architekta Leopolda Bauera a jako vlivný člen krnovských korporací se snažil Bauera všemožně podporovat. Později se ale mezi muži vyskytly rozepře a Flemmich pověřil projekt své vily Ottovi Prutscherovi (1880 – 1949).
Prostorový koncept Flemmichovy vily vychází z modelu „anglického domu“. Jeho středem není patrová hala, ale dvě nad sebou situované jednopodlažní haly spojené schodištěm. Vyřezávaný pilíř této vertikální komunikace je „kloubem“ vily a průsečíkem os, kde se pohybovali návštěvníci i obyvatelé. Všechny společenské místnosti byly propojeny zasklenými dveřmi, takže vytvářely dynamickou prostorovou spojitost.
Vysoké nároky na reprezentaci a pohodlí odpovídal bohatě vybavený interiér vily. Architekt pro něj navrhl vyřezávané obložení, tepané mříže, těžký nábytek a koberce, barevné tapety na stěnách a jemnou štukovou dekoraci stropů.
Dům má výstižný výraz venkovských sídel, jehož plným projevem byl lovecký pokoj zařízený rustikálním nábytkem.
Po válce byla vila znárodněna a rozdělena na byty. V letech 1951 – 2003 sloužila Kojeneckému ústavu.
V současné době je vlastníkem Město Krnov a využívá ji jako MĚSTSKÉ MUZEUM. Vila je nemovitou kulturní památkou.
Zajímavost – Theodor Flemmich obýval svůj krásný dům něco přes deset let, než zemřel na selhání ledvin. Protože ale nebyl majitelem vily on sám, nýbrž jeho továrna, trvalo několik let, než valná hromada převedla vlastnické právo na manželku Theresii a tři dcery. Nejstarší dcera se provdala za spolumajitele největší textilky v Krnově Hermanna Larische, který koupil Kurzovu a Flemmichovu společnost.
Obýval ji do roku 1948. Umerený exteriér vily doplnují i puvabné detaily napr. vitráže s folklorními motivy ci klepadlo se jménem puvodního majitele.
Flemmichovu vilu po roce 1948 po tri roky obývalo osm rodin, v letech 1951 až 2003 sloužil celý komplex budov se zahradou potrebám kojeneckého ústavu. Výjimecnost vily potvrzují i odborníci na architekturu rodinného bydlení.
Otto Prutscher patrí dodnes k velmi ceneným tvurcum, mimo architektury se stejne jako mnoho jeho soucasníku venoval i receno dnešním slovníkem designérství – navrhoval napríklad pro Wiener Werkstätte ci pro firmu Thonet. Interiér Flemmichovy vily navrhl do posledního detailu, nicméne v soucasné dobe se z nej príliš nezachovalo.
