ZÁMECKOU KOLONÁDU najdete nad kolonádou Tržní. V letech 1910 – 1912 zde byla vystavěna karlovarským stavitelem Friedrichem Seitzem nová secesní kolonáda podle návrhu proslulého vídeňského architekta Johanna Friedricha Ohmanna.
Horní zámecký pramen 4. karlovarský minerální pramen – vývěr byl poprvé objeven v roce 1769 na Tržišti pod Zámeckou věží. Během velmi chladné zimy roku 1784, kdy zamrzla všechna voda ve městě, byl Zámecký pramen rozváděn do veřejných kašen. Karlovarský lékař David Becher tehdy provedl jeho rozbor a zjistil, že má stejné složení jako Vřídlo. V roce 1797 byl vystavěn nad Zámeckým pramenem první altán. Roku 1809 se však vývěr Zámeckého pramene ztratil a znovu se objevil až o 14 let později.
Má dvě části: kolonádu Horního pramene a kolonádu Dolního pramene. Kolonáda Horního pramene je volně přístupná veřejnosti a zastřešuje Zámecký horní pramen. Kolonáda Dolního pramene je zpřístupněna pouze klientům Zámeckých lázní. V jejích vnitřních prostorách je umístěn reliéf Ducha pramenů z železitého pískovce. Dolní Zámecký pramen je pro veřejnost přiveden na tržní kolonádu. Kolonáda byla dlouhá léta uzavřena.
Pramen Zámecký Dolní 55 °C a Zámecký Horní 50 °C: prakticky se jedná o jeden pramen, který je sveden do dvou pramenních váz. Avšak díky větší nadmořské výšce horního vývěru a fyzikálním zákonitostem, má Zámecký Horní pramen jinou teplotu i obsah CO2 než jeho dolní varianta. Zámecký pramen vyvěrá 14 m nad úrovní Vřídla a je nejvýše položeným ze všech karlovarských pramenů. Jeho vydatnost dosahuje až 200 l/min.
Uvnitř Zámeckých lázní je rovněž pískovcový reliéf Ducha pramenů.
ZÁMECKÁ VĚŽ – gotická třípatrová hranolová věž je posledním pozůstatkem malého gotického hrádku, který nechal vystavět císař Karel IV. patrně již v době kolem roku 1358. Během velkého požáru města v roce 1604 bývalý hrad vyhořel a změnil se ve zříceniny. Roku 1608 byla velká věž upravena na městskou hlásku.
V roce 1766 byla věž po dalším požáru doplněna arkádovým ochozem, ze kterého byli slavnostně vítáni fanfárami významní hosté lázeňského města. Později se odtud každoročně slavnostně zahajovala lázeňská sezóna. V roce 1911 byl ke skále pod Zámeckou věží přistavěn mohutný výtah podle projektu Friedricha Ohmanna, autora secesní Zámecké kolonády. Dnes je zde restaurace Karla IV. s nejkrásnějším výhledem na lázeňské centrum Karlových Varů a galerie Na ochozu.
Sklepení zámecké věže je téměř jedinou středověkou památkou, která se v Karlových Varech dochovala. Může za to jednak katastrofální povodeň z roku 1582 a pak zejména ničivý požár, který vypukl v roce 1604. Dvě dcery Apolonie Rutendunstové se dne 13. srpna 1604 dívaly z okna na pochodující vojáky. Dívčiny zapomněly, že se na kamenech přetavuje máslo a vznikl požár. Ten byl tak hrozivý, že ze 102 domů, které tehdy tvořily celé město, zůstaly pouhé tři. Vyhořela i radnice – ta byla obnovena až v roce 1875.
Výstava na zámecké věži.
Pamětní deska připomíná, že zde v období let 1869 až 1876 každoročně přebýval a tvořil slavný maďarský básník, učitel, lingvista a redaktor János Arany (1817–1882). Tato v pořadí již třetí deska byla slavnostně odhalena 15. března 2024. Reliéf vytvořil maďarský sochař Tibor Török Túri (* 1954).
Nedaleko socha a pítko
