VÝŠINA PETRA VELIKÉHO – na podzim roku 2011 uplynulo 300 let od první návštěvy ruského cara Petra Velikého ve městě. Asi nejznámějším místem v Karlových Varech, které se vztahuje k této osobě, je Výšina Petra Velikého.
Kamenná busta Petra Velikého byla vytvořena v roce 1877 pražským sochařem Tomášem Seidnem. Připomíná odvážný kousek zdatného cara, který se vsadil, že vyjede na neosedlaném koni ke kříži na vrchol bezejmenného kopce nad městem. Do dřevěného kříže, který tam byl vztyčen, vyryl písmena M.S.P.I. (manu sua Petrus Imperátor – vlastní rukou vladař Petr). Nápis zde však už není, tak těžko říct, zda to tak opravdu bylo.
Pod pomníkem se nachází pamětní deska ve francouzském a ruském jazyce. V těsné blízkosti je nově upraven památník vnučce Marie Terezie. U příležitosti třístého výročí od prvního příjezdu panovníka do lázní, opravil památník s bustou jeden ruský investor. Petr Veliký patřil zcela jistě k významným návštěvníkům Karlových Varů a město proslavil především v Rusku.
Legenda praví – psal se rok 1712. Ruský car Petr I. Veliký se během své 2. návštěvy Karlových Varů vsadil. O kolik a s kým můžeme jen domýšlet. Dotyčný ale nevěřil, že by car mohl zdolat na neosedlaném koni neupravený terén v nadmořské výšce 489 metrů a došplhat od Vřídla až na kamennou výšinu, na jejímž vrcholu stál velký dřevěný kříž s plastikou Ukřižovaného Krista. Obdivuhodný výkon ale Petr I. Veliký zvládl.
U příležitosti výročí 300 let od prvního příjezdu panovníka do lázní se v roce 2011 celý vyhlídkový ochoz znovu zrekonstruoval.
Tereziin obelisk, který byl vztyčen roku 1834 na palouku obklopeném lesem, připomíná návštěvu vévodkyně Marie Terezie Charlotty d’Angouléme v dubnu roku 1833 v lázních. Místo bylo od té doby nazvané Theresienhöhe (Tereziina výšina). Slavnostní odhalení pomníku proběhlo dne 21. června 1834 za účasti princezny a mnoha předních osobností společenského života tehdejší doby.
Marie Terezie Charlotta byla dcerou francouzského krále Ludvíka XVI. a jeho manželky Marie Antoinetty, popravených během Francouzské revoluce, a vnučkou císařovny Marie Terezie.
Při odhalení pomníku v roce 1834 byla mezi účastníky slavnosti během obřadu rozdána báseň, jejíž text se nachází na pamětní desce na přední straně obelisku. Na černé obdélné desce je následující text básně vyvedený zlaceným písmem:
O několik metrů níže se nachází altán Jelení skok, známý též jako MAYERŮV GLORIET. Tento zastřešený dřevěný altánek z roku 1804 s lavičkami uvnitř se řadí mezi nejstarší vyhlídkové stavby v Karlových Varech. O jeho stavbu se zasloužil pan Mayer, karlovarský rodák a následně bohatý obchodník z Vídně.
Osmiboký Mayerův gloriet postavil patrně stavitel a truhlářský mistr Franz Knoll ze slavného rodu Knollů. Vysokou oplechovanou stříšku ve tvaru jehlanu podepírá osm jednoduchých dřevěných sloupů, mezi kterými je zábradlí. V roce 2000 provedlo město Karlovy Vary zdařilou rekonstrukci altánu.
Vyhlídkový ALTÁN KRISTÝNA stojí v lázeňských lesích na skalním ostrohu západně nad centrem města. Altán byl dostavěn v roce 2004. 
Jedná se o osmiboký průvětrný altán. Je zakotven do železobetonových trnů, které zároveň plní funkci stabilizace skály, na které stavba stojí.
Jeho nedílnou součástí se stal tzv. Tajemný kámen, na který se unavený návštěvník může posadit. Též se lze kamene pouze dotknout, tedy pokud příchozího zaujala pověst, která se ke kameni váže.
Ke stromu se váže pověst o krásné Kristýně. Kdysi dávno se mladý loupeživý rytíř zatoulal na výšinu Jelení skok. Nejspíš zde hledal, kam ukrýt svůj lup. Náhodně narazil na mladou dívku, kterou začal pronásledovat. Jak dívka prchala, ocitla se na srázu, kterým končí skály. Než aby se podvolila loupežníkovi, raději se vrhla ze skály do úzké skalní štěrbiny. Její milý a lidé z města ji dlouho hledali, ale jakoby se propadla do země. Poblíž neštěstí nakonec zasadili strom. Chlapec navždy odešel z města, ovšem i v cizině na svoji milou stále vzpomínal. Uplynula staletí a milenci se nakonec potkali a vrátili do skal Jeleního skoku. Jejich láska byla tak silná, že od té doby sídlí duše dívky ve skalní jehle, kde dříve kvetly plané růže. Dnes stojí u skály vyhlídkový altán Kristýna. Chlapcova duše pak sídlí ve starém a mohutném Buku zamilovaných a dávní zamilovaní si prý posílají vzkazy po poletujících ptáčcích. Místo má zvláštní kouzlo a traduje se, že se u skály vyhlídkového altánu dějí zázraky. Pokud zde žena potichu vysloví své tajné přání a skálu pohladí, bude brzy šťastná a nejpozději do roka se jí vyplní nějaké velké přání.
Pojmenování Buk zamilovaných podle pověsti o Kristýně dostal strom již dříve, a to 14. října 2004. Ve stejný den se zároveň slavnostně otvíral vyhlídkový altán Kristýna.
Místo zvané Jelení skok tvoří SOCHA KAMZÍK, která je umístěna na špičaté asi 10 metrů vysoké žulové skále v lázeňských lesích nad ulicí Stará louka.
Vznikla v roce 1851 v ateliéru berlínského sochaře Augusta Kisse. Tato zinková socha byla roku 1984 zničena. Kopii z bronzu zhotovil v roce 1986 karlovarský sochař Jan Kotek.
V roce 1850 se místní radní nechali inspirovat legendou a rozhodli na skálu nad řekou Teplou umístit sochu jelena. Když však spočítali finanční náklady na vznik sochy, byla idea jelena nahrazena myšlenkou alespoň zde umístit pamětní desku. Této nerozhodnosti a finančních problémů města využil bohatý podivín a milovník Karlových Varů baron August von Lützow a roku 1851 tajně umístil na městem určené místo kovovou sochu kamzíka, kterou objednal u berlínského sochaře Augusta Kisse. Před městskou radou se pak hájil tím, že jako myslivec nemůže souhlasit s teorií, že z této strmé skály do propasti skočil jelen, mohl tak učinit pouze kamzík. Socha stála na skále do roku 1984, kdy byla poničena neznámým vandalem. Tenkrát však byla také silná vichřice a historikové připouštějí, že i ona mohla být příčinou poničení sochy. Od 10. dubna 1986 je zde nainstalovaná přesná bronzová replika karlovarského sochaře Jana Kotka. 
Pověst o jelením skoku a založení města
Dle staré pověsti si právě zde císař a král Karel IV. léčil své nemocné údy. Jednoho dne v lesích, právě v místech, kde nyní vyvěrají horké prameny, lovecká družina Karla IV. lovila zvěř. Jeden ze psů zavětřil jelena a pustil se do jeho pronásledování. Jelen bojoval o život a podařilo se mu utéct díky skoku ze skály. Bohužel pes neuměl skočit tak daleko a spadl do tůně s horkou vodou. Začal výt bolestí a jeho nářek přivolal lovce. Ti psa z vody vytáhli a o události zpravili Karla IV. Karel se poté na místo vydal s družinou, aby tam sám obdivoval nevšední dílo přírody. Po poradě se svými lékaři usoudil, že tato horká voda by mohla pomáhat proti nemocem a být i jinak užitečná. Vodu sám užil a seznal úlevu a zlepšení. Nařídil, aby místo kolem pramene bylo osídleno. To se také stalo a tak, dle legendy, vznikly lázně Karlovy Vary. Skála, ze které jelen skočil a zbavil se tak svého pronásledovatele, se od té doby nazývá Jelení skok.
