Veřejný městský park, nazvaný později SADY JEANA DE CARRO, byl založen někdy po polovině 19. století v sousedství empírové vily Lützow na krásném vyhlídkovém místě východního svahu údolí nad lázeňským centrem.
Jeana de Carro nebyl to šlechtic, spisovatel ani hudebník. Jean de Carro byl švýcarský lékař. Vynalezl vakcínu proti smrtelným černým neštovicím. Pomohl Karlovým Varům a Karlovy Vary zase pomohly jemu. V roce 1826 lázně poprvé navštívil. Bylo mu 56 let a trpěl bolestmi kloubů – dnou. Při záchvatech dokonce potřeboval k chůzi i berli. Místní léčivé prameny jeho nemoc zmírnily. Cítil z nich takovou léčebnou sílu, že se rozhodl v Karlových Varech zůstat. V době lázeňské sezóny tu nezahálel. Pracoval jako lázeňský lékař a začal město propagovat. Rovněž prostudoval dílo svého předchůdce, průkopníka balneologie v Karlových Varech doktora Davida Bechera. Doplnil jej svými zkušenostmi a na tomto základě propagoval jednotný postup pro předepisování pitné léčby, což se do té doby nedělo. V roce 1857 v Karlových Varech zemřel. Pochován byl v Mozartových sadech.
Dne 13. září 1858 byl na pahorku v parku v rámci oslav 500. výročí založení města slavnostně odhalen sloup se sochou Karla IV., též nazývána jubilejní sloup se sochou Karla IV, od pražského výtvarníka Josefa Maxe.
Sochu pravděpodobně od autora odkoupil karlovarský mecenáš baron Lützow a umístil ji v zahradě své vily. Následně ji od Lützowa vykoupili karlovarští radní a prosadili její umístění na vyvýšené místo v nově zřízeném parku. Umístění se dočkalo velké kritiky, neboť socha císaře nebyla ve výšce šesti metrů dobře vidět.
Při návštěvě parku si můžete prohlédnout plastiku sedící kočky na vysokém sloupu na vrcholu kamenného rondelu na spodním okraji zahrady vily Lützow. Sochu kočky od berlínského 
sochaře Augusta Kisse sem umístil právě baron August Lützow na protest proti nedůstojnému umístění sochy Karla IV. v sousedním parku. Původně hleděla kočka ke středu města, později však byla obrácena zadkem k bývalé radnici. Baron tím chtěl ironicky naznačit, že práce pánů radních byla pro kočku.
Jiná pověst spor barona Lützova s radními konkretizuje jinak. Lützow si údajně chtěl nechat postavit lanovku od své vily k Vřídlu, což mu radními nebylo povoleno. Proto ta změna v usazení kočky.
Nedokončená lanová dráha – symbolické Tři kříže (podobenství biblické Golgoty) byly vztyčeny na vršku v nadmořské výšce 554 m, jako výraz vítězné rekatolizace města v 17. století. Původně sem měla vést lanová dráha, podobně jako na rozhlednu Diana. Bohužel její stavbu přerušila 2. světová válka a dodnes nebyla dokončena. Ze stavby se zachovalo těleso lanovky a vyhořelá budova mezistanice Panorama.
Pozemní lanová či ozubnicová dráha měla vést z Vřídelní ulice na vrch Tři kříže v Karlových Varech.
Stavba začala v zimě roku 1913, ačkoliv rozhodnutí o výstavbě bylo dáno již roku 1908. Podobně jako v případě lanové dráhy Diana mělo jít o dráhu provozovanou městem. Současně byla plánována výstavba hotelu u horní stanice. První světová válka v létě 1914 výstavbu přerušila, po válce bylo dobudováno drážní těleso a mezistanice, avšak dráha nikdy nebyla dostavěna ani nebylo definitivně rozhodnuto, zda půjde o lanovou, anebo ozubnicovou dráhu.
Lanovku projektovala švýcarská firma inženýra H. H. Petera (stejně jako lanovku na Dianu). Stavbu prováděla rakouská firma Rella und Neffe.
Vyhlídkový ALTÁN PANORAMA stojí v lázeňských lesích ve stráni Tříkřížového vrchu. Slouží jako vítané místo pro zastavení při výstupu na vyhlídku Tři kříže (554 m n. m.). V dobách, kdy byl kopec ještě odlesněn, nabízel panoramatický výhled na údolí řeky Teplé.
Altán má zřejmě velmi dlouhou historii. Podle kronikáře Lenharta nechal karlovarský měšťan Jan Knoll zřídit v roce 1844 pod Třemi kříži park a zábavní místnost. Pro toto místo se vžil název Panorama. Byl tu i zoologický kabinet s preparovanými ptáky. Pravděpodobně tehdy zde byl postaven též altán.
Osmiboký dřevěný altán stojí na mohutné kamenné základové podezdívce z kyklopského zdiva na okraji svahu. V letech 1958 a 1996 se uskutečnily opravy.
Park v centru Karlových Varů ponese od 4. října 2012 jméno zavražděné ruské investigativní novinářky ANNY POLITKOVSKÉ (1958–2006). Její vražda vyvolala po celém světě vlnu solidarity s ruskými novináři a aktivisty. Její jméno už nese náměstí v Římě nebo tiskové centrum v Evropském parlamentu.
Socha Nový život – vznikla v letech 1974–1976, je dílem manželů, akademických sochařů Antonína Kuchaře a sochařky a keramičky Erny Gizely Kuchařové
Nachází se zde i památník Anny Fidlerové. Dílo v podobě pamětního kamene vzniklo v roce 2019 při příležitosti stého výročí narození Anny Fidlerové z iniciativy a zásluhou Rotary Clubu Karlovy Vary.
Památník nese nápis: „NEBERTE SAMI SEBE PŘÍLIŠ VÁŽNĚ, BUĎTE NAD VĚCÍ“
Anna Fidlerová (11. listopadu 1919 Hospozín – 14. března 2016 Karlovy Vary]) byla novinářka a publicistka, členka Syndikátu novinářů ČR. Působila v Praze a Liberci, od roku 1955 pak v Karlových Varech, kde se s výjimkou období normalizace, kdy jí byla zakázána činnost, věnovala novinářské profesi. V roce 1990 byla rehabilitována. Je považována za významnou osobnost karlovarského regionu.
GOETHOVA GEOLOGICKÁ VYCHÁZKA je název naučné stezky realizované ve venkovní expozici hornin Karlovarského kraje. Tři kilometry dlouhá stezka začíná na křižovatce ulice Hřbitovní a Gogolovy stezky v Karlových Varech. Dále pokračuje po zelené a žluté turistické značce, po Gogolově stezce, kolem vyhlídky Tři kříže a Turgeněvově stezce až ke Goethově vyhlídce. Cestou potkáte bývalou vodárnu.
Exponáty jsou zde rozmístěny v pravidelných rozestupech chronologicky podle stáří vzniku horniny. Vybráno bylo celkem 25 exponátů, které byly kamenicky ošetřeny a vybroušeny. Na Goethově vyhlídce je umístěn vzorek nejmladší, vřídlovec, který poskytla Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád, a také malé vzorky všech vystavených hornin jako shrnutí celé výstavy.
Vrch Tři kříže jsou podobenstvím biblické Golgoty, byly postaveny kolem roku 1640 jako výraz vítězné rekatolizace města a kraje, který byl předchozích 100 let oddán víře luteránské. Vrch je opředen četnými strašidelnými pověstmi o bludičkách a vraždě tří bratří. Poblíž stojí vyhlídka Tři kříže a altán U Tří křížů
U Tří křížů stávala restaurace a zvláštní altán Camera abscura, ((Temná komora) v jehož ztemnělém prostoru se na stěnu promítaly světelné obrazy krajiny. Obnovený vyhlídkový altán se na plošině pod Třemi kříži slavnostně otvíral v roce 1997.
Optický přístroj toho jména vynalezl v roce 1540 Erasmus Reinhold a použil ho k pozorování zatmění Slunce. Princip „Camery“ byl poměrně jednoduchý. Do tmavého prostoru, v případě naší vyhlídky do zatemněné místnosti bez oken, pronikalo světlo malým otvorem. Předměty před tímto otvorem se pak promítaly na protější stěnu uvnitř objektu.
