Altán Aloise Kleina – již v 18. století byly na pozemku dnešního parku před Parkhotelem Richmond známy vývěry vřídelní vody. V roce 1884 zde byl zachycen pramen, jenž byl nazván na počest rakouské arcivévodkyně Štěpánky. Štěpánčin pramen železnaté kyselky se následně stal díky svému složení významnou součástí pitné kúry lázeňských hostů. Na počátku 20. století však vývěr pramene zanikl.
Teprve v roce 1993 byl po několika neúspěšných pokusech realizován nový vrt. V roce 1997 byl nad znovu obnoveným vývěrem pramene Štěpánka postaven osmiboký dřevěný altán ve švýcarském stylu podle návrhu Ing. arch. Františka Vondráčka, který nese jméno původního majitele sanatoria Richmond Aloise Kleina. PRAMEN ŠTĚPÁNKA patří mezi prameny doposud nevyhlášené jako přírodní léčivé zdroje.
V přilehlém parku můžete navštívit rovněž pomník Ludwiga van Beethovena a další zajímavosti.
Unikátní JAPONSKÁ ZAHRADA je součástí rozlehlého anglického parku kolem Parkhotelu Richmond. Pozorní návštěvníci si všimli, že je zahrada postavena na kruhovém půdorysu s vnitřním obloukem symbolizujícím principy jin a jang. Toto zobrazení nám má podle stavitelů evokovat sjednocení kladu a záporu, Evropu a Asii, ostrov muže a ostrov ženy. Bílý štěrk znázorňuje moře mezi východní a západní polokoulí. Všimněte si kamene na východním břehu, vypadá to jako by po moři vyplula loď směrem k západu. Uprostřed moře pak ční menší kámen, který představuje hned několik významů. Dobro spojující Východ a Západ, nebo také mýtická želva či hledající se člověk, který v moři – labyrintu světa touží po nirváně.
Kamennou japonskou zahradu tu v roce 1998 nechala vybudovat japonská návštěvnice Karlových Varů Masumi Schmidt-Muraki. Meditační zóna vznikla podle návrhu japonského zahradního architekta Kanji Nomury, v parku u sanatoria Richmond mu s výstavbou pomáhalo hned osm japonských kolegů. Slavností otevření zahrady bylo načasováno k 150. výročí narození Dr. Erwina von Bälz, významného německého internisty. Ten byl v roce 1876 pozván japonským císařem, aby pomohl v císařství položit základy moderní medicíny. Jako balneolog seznámil Japonce i s Karlovými Vary.
Busta Adama Mickiewicze – původní busta polského romantického spisovatele a básníka od polského sochaře Tadeusze Barącze na podstavci od kamenického mistra Jana Cingroše z Plzně v parku před parkhotelem Richmond vznikla v roce 1897. Pomník nechali zřídit polští lázeňští hosté jako připomínku na spisovatelův několikadenní pobyt v lázních v roce 1829. Během první poloviny 20. století byl pomník patrně poničen.
Po druhé světové válce byla původní busta nahrazena novou menší bronzovou bustou básníka z roku 1947od karlovarského malíře a sochaře Břetislava Wernera. Odhalení nově ztvárněného pomníku poté proběhlo dne 17. října 1948.
Bronzová busta je umístěna na vrcholu podstavce z leštěné červené švédské žuly. Podstavec je zdoben bronzovým reliéfem alegorie umění v podobě harfy, husího brku a kytice.
Pomník Friedricha Schillera – secesní pomník německého klasického básníka a dramatika byl postaven v roce 1909 podle návrhu vídeňského architekta Friedricha Ohmanna, autora kolonády nad Zámeckým pramenem. Autorem vlastního mramorového reliéfu básníka byl karlovarský akademický sochař Max Hiller.
Pomník vznikl z podnětu karlovarského okrašlovacího spolku na paměť spisovatelova pobytu v lázních v roce 1791. Friedrich Schiller právě zde začal pracovat na své Trilogii o Valdštejnovi. Slavnostní odhalení pomníku proběhlo dne 10. listopadu 1909 při příležitosti 150. výročí básníkova narození.
Monumentální kamenný secesní pomník v podobě půlkruhově otevřeného sloupového altánu připomíná antické stavby a svým zasazením do okolní zeleně navozuje atmosféru vzdušného přírodního chrámu. Pomník je zdoben vysekanými názvy a citáty ze Schillerových děl a doplněn kamennými lavičkami.
Pomník Ludwiga van Beethovena – monumentální žulový pomník s bronzovou sochou německého hudebního skladatele byl postaven v roce 1929 na místě pomníku císaře Františka Josefa I. v parku před Parkhotelem Richmond v jižní části města.
Pomníku je nejvýznamnějším dílem karlovarského sochaře Hugo Uhera. Pomník byl vytvořen na památku dvou návštěv hudebního génia v lázních v roce 1812 a na Beethovenův benefiční koncert pro obyvatele vyhořelého lázeňského města Baden u Vídně, který odehrál dne 6. srpna 1812 v Českém sále.
Slavnostní odhalení pomníku proběhlo dne 29. září 1929. Monumentální půlkruhový žulový pomník s bronzovou sochou Ludwiga van Beethovena v nadživotní velikosti. Karlovarský pomník je odborníky považován za jeden z nejkrásnějších Beethovenových památníků na celém světě. V roce 2012 byly u příležitosti 200. výročí skladatelovy návštěvy v Karlových Varech na pomník znovu osazeny alegorické reliéfní desky, odstraněné v roce 1946.
Pomník Karla Filipa Schwarzenberga – původní pamětní obelisk nechali postavit v roce 1818 rakouští důstojníci na kraji lesa v parku nedaleko Poštovního dvora na počest polního maršála knížete Karla Schwarzenberga, vítěze nad Napoleonem v bitvě u Lipska v roce 1813. Slavnostní odhalení pomníku proběhlo dne 30. června 1818 během lázeňské návštěvy knížete Karla Schwarzenberga.
Od Poštovního dvora byla k pomníku vysázena dvouřadá alej a prostranství pietně upraveno a doplněno lavičkami. Současný žulový obelisk nechal na místě původního vztyčit v roce 1891 vnuk knížete Karl Fürsten von Schwarzenberg. Prostranství u obelisku je dnes nazýváno Zákoutí knížete Karla Schwarzenberga.
POŠTOVNÍ DVŮR – klasicistní, empírově upravený objekt totiž ze začátku sloužil zcela jiným účelům. Budova byla postavena v roce 1792 karlovarským poštmistrem Josefem Korbem. Místo zde našla přepřahací stanice poštovních koňských spřežení. Josef Korb si ale potrpěl na krásu okolního prostředí. V zahradě tak nechal zřídit pergoly, arkády a útulné altánky, kde vyhrávali nejrůznější hudebníci. Obyčejný poštovní dvorec se tak postupně stal vyhledávaným střediskem lázeňské společnosti. I přesto objekt v srpnu roku 1801 prodal.
O 3 roky později zde císař František II. zřídil špitál svatého Bernarda pro chudé lázeňské hosty. Nájemníci se zde střídali jak na běžícím pásu a nikdo z nich do budovy neinvestoval. A Poštovní dvůr téměř zchátral. Jeho zachráncem se stal až Gotthelf Friedrich Pfitzmeier. Objekt opravil a v létě roku 1810 empírově přestavěl na výletní kavárnu Poštovní dvůr neboli Caffé Posthof. A tehdy si věhlasné hudební středisko našel i Paganini, který zde roku 1828 odehrál svůj koncert. Koncentroval zde ale především Karlovarský lázeňský orchestr, založený roku 1835, pod taktovkou dirigenta Josefa Labitzkého. Právě podle něj byl pojmenován jeden ze sálů.
Roku1894 zde dokonce poprvé na evropském kontinentu zazněla Dvořákova symfonie Z nového světa. Hudební tradici byl Poštovní Dvůr věrný i po 1. světové válce. V současné době zastává objekt svou roli hostitele při Mezinárodním filmovém festivalu.
PRAMEN DOROTKA, nazývaný rovněž Dorotčin pramen, nelze řadit ke klasickým karlovarským minerálním pramenům. Jedná se o silný výron suchého oxidu uhličitého doprovázený velmi malým množstvím slabě mineralizované vody. Pramen vyvěrá do kamenného pavilonu Dorotka za bývalými Plynnými a slunečními lázněmi (Lázně VI) nedaleko Parkhotelu Richmond. Pramen vyvěrá v suterénu pavilonu a využívá se dnes pouze k měření jako součást sítě monitorovacích stanic plynu v západočeském regionu. Pavilon je veřejnosti nepřístupný.
