Obě největší dominanty obce, kostel a zámek, spojuje třetí dominanta, tou je kamenný KLENBOVÝ MOST. Prvotní most zde stával dřevěný, ale velmi nízko položený, takže při větší vodě zmizel pod vodou. Dnešní kamenný pochází z roku 1840. Je to třetí nejstarší most přes řeku Ploučnici po Mimoni a České Lípě, ovšem jediný původní. Ve 20.století byl v havarijním stavu. Podepsala se na něm skutečnost, že tudy vedla v 50.letech nejen hlavní uhelná trasa, ale vůbec veškerá těžká automobilová doprava. V roce 1968, kdy tudy postupovaly ruské vojenské jednotky, dokonce jeden tank zde spadl a pobořil část mostní klenby. Velkou vinu také nesly Státní silnice stálým zvyšováním asfaltové vozovky a tím ucpávaly odtokové svody. V roce 1990 Horní Police měla skutečnou kuriozitu – tři mosty vedle sebe (původní kamenný, nově budovaný a provizorní ženijní) s tím, že se starý klenbový most měl zbourat, ale Hornopoličtí občané jej nedali. A tak po dlouhém a bouřlivém jednání se rozhodlo pro záchranu. Obec tak získala chráněnou kulturně-technickou památku a netradiční pěší zónu. Sousedství historického mostu s novým není nejšťastnější, ale i to je cena za předešlá nesprávná rozhodnutí minulosti.
Na náměstí je obecní, městská KAŠNA z roku 1536. Nechal ji postavit ze dřeva tehdejší majitel panství Jakub z Maušvic. Do současné kamenné podoby byla přestavěna roku 1853. Roku 1997 byla zrekonstruována a je vedena jako národní kulturní památka.
Na netradičním místě na břehu řeky mezi mosty při náměstí stojí v Horní Polici barokní MARIÁNSKÉ SOUSOŠÍ se sochami čtyř světců a Pannou Marií.
Zřízení mariánského sousoší bylo součástí rozsáhlých stavebních aktivit, které na poutním místě prováděla v první třetině 18. století majitelka panství Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská. Pilíř se sochami, soudobými prameny zvaný „kaple“, byl postaven v roce 1714 na místě nálezu mariánské sošky. K tomu došlo v roce 1523, kdy byla řekou Ploučnicí vyplavena dřevěná milostná soška Panny Marie, která byla záhy vystavěna na čestném místě na oltáři a od té doby se traduje zasvěcení kostela jako Navštívení Panny Marie. Samotné nalezení sochy se dá jednoduše vysvětlit tím, že vlivem nového učení Martina Luthera se v blízkém Sasku věřící zbavovali náboženských předmětů připomínajících mariánský kult a tudíž sošku Panny Marie pravděpodobně hodili do řeky. Faktem je, že soška přitahovala mnoho poutníků a zapomenutý kostelík začal vzkvétat a stal se poutním místem. Sošku i dnes najdete na oltáři kostela a její podobu znázorňuje i mariánský sloup – socha je dvouobličejová, hledíc jak na kostel, tak na zámek.
