NOVINSKÁ STRÁŇ – dříve Annewand
Nad ulicí Novina, dříve stejnojmennou vsí, jež byla připojena v roce 1925 k Benešovu nad Ploučnicí se vypíná příkrá stráň na jejíž hraně (dnes zapomenuté místo) se v minulosti odehrávalo pálení slunovratových ohňů bylo to na Ostrém, v jeho severní části, tam kde se u bříz s lavičkami hojně fotografovalo a vznikla zde spousta pohlednicových záběrů. Byla zde malebná vyhlídka na Benešov … Firma Knothe vždy připravila vatru. Za doprovodu muziky sem večer vyšli členové sportovních spolků a benešovští občané. Poté byla zapálena vatra. Zpívalo se a tančilo, než oheň zcela dohořel. Při cestě domů doprovázely účastníky světlušky. V dobách socialismu se zde probíhalo pálení čaroděnic. Po hraně Novinské stráně poté po hraně Schellberku (dnes bezejmenný kopec) vedla stezka benešovského Horského spolku na hrad Ostrý – dnes je bohužel cesta zarostlá…
Na přilehlých stráních a polích se pěstovali v 1. pol. 20. století třešně v širokých sponech, nedaleko u cyklostezky můžeme najít ještě ruinu sušárny na ovoce. Za soumraku a velkého lijáku dne 27. 6. 1927, přistálo na Ostrém u Benešova dopravní letadlo francouzko – rumunské společnosti. Letadlo mělo na palubě dva piloty a tři cestující (jedna dáma a dva páni). Piloti v husté mlze a dešti zabloudili a nemohli se orientovat, kde se nacházejí. Letadlo přistálo na namoklé obilné pole mezi ovocné stromy a bylo natolik poškozeno, že nebylo schopno dalšího letu. Zraněn nebyl nikdo. Cestující se odebrali do města, kde přenocovali a druhý den odcestovali vlakem. Letadlo bylo rozebráno a odesláno vlakem na opravu do továrny ve Kbelích.
Po 2. světové válce byly na přilehlém poli ovocné stromy odstraněny, nedaleko byl vybudován v 80. letech malý kryt (dnes je zasypán) pro vojenský štáb a s polem bylo plánováno v případě válečného konfliktu coby záložním letištěm.
TEREZÍNSKÉ ÚDOLÍ bylo založeno v roce 1869 Franzem Mattauschem jako kolonie domků propracovníky prádelny firmy Mattausch. Bylo pojmenováno po jeho ženě Theres. Dnes je Terezínské údolí nejstarší zachovalou dělnickou kolonií v celé Evropě a na MKČR je zapsáno jako kulturní památka.
VYHLÍDKA nad Terezínským údolím – dříve Emmaruhe. V roce 1895 Sekce horského spolku Benešov označila cestu na zříceninu hradu Ostrý (Sharfenstein). Tato stezka vedla z Benešova po hraně Novinské stráně kolem dnes bezejmenného vrchu Schellberg dále klesáním k vodopádu a k řece Ploučnici. Následně nad železničním tunelem kolem ruin bývalého poplužního dvora s výletní restaurací přes tuto vyhlídku k vlastní zřícenině hradu. Bohužel tato stezka je dnes z velké části neprostupná.
Nedaleká budova, jež se nachází u vyhlídky 100 metrů směrem k Benešovu má také svůj příběh – Na ruinách hospodářského dvora hradu Ostrého zřizuje v roce 1913 kupec Hübel výčep. V roce 1929 zde zřizuje jeho dcera Anna výletní restauraci. Později zde provozuje živnost Reinhold Müller. Po válce navazuje v této činnosti hostinský Šťastný. Odehrávalo se zde mnoho kulturních a společenských akcí. U restaurace byl provozován malý zvěřinec, místní osel se dostal i na pohlednice. Dnes tento objekt slouží k soukromému bydlení.
Z vyhlídky lze také spatřit u řeky mezi dvěma továrnami – Bedřichovem (Friedrichsthal) a Ostrý (Scharfenstein) textilního průmyslníka Franze Mattausche, vísku s názvem Theresienthal, nyní Terezínské údolí sestávající se z dvaceti dělnických bytů. Jeden z domků byl uzpůsoben k tomu, aby plnil funkci pekařství a jeden z bytů byl určen pro hlídku této kolonie. 3. září 1869 se v Terezíně pořádala slavnost na počest dokončení stavby domů. Z Františkova byl vypraven průvod, ve kterém nechyběli františkovské a valkeřické kapely a zpěváci, dále zástupci obce Františkov i samotný Franz Mattausch se svými zaměstnanci a celá řada dalších hostů. Byty byly poskytnuty zaměstnancům levně. Jedinou podmínkou k tomu, aby zaměstnanec byt získal, byl slib dodržování čistoty okolo domů a to, že se bude pravidelně a s láskou starat o zahrádky a předzahrádky, jež k bytům náležely. Dnes se jedná o nejstarší dochovanou dělnickou kolonii v celé Evropě.
