PŘÍRODNÍ PAMÁTKU ČERNÁ DESNÁ vyhlásila Správa CHKO Jizerské hory v roce 2013. Chráněné je území o ploše 2,23 ha podél potoka Černá Desná mezi Desnou v Jizerských horách a vodní nádrží Souš. Potok zde má značný spád, na 600 m dlouhém úseku ztrácí 100 výškových metrů (od 685 do 585 m n. m). 
Důvod ochrany je geomorfologický. Koryto potoka je bohaté na vodopády, kaskády a peřeje. Vzácností nejsou obří hrnce až kotle vymodelované vodním proudem v porfyrické a středně zrnité žule. V přírodní památce jsou čtyři výrazné tektonické stupně. Potok je kopíruje v podobě čtyř pravých vodopádů.
Nejníže položeným vodopádem je Plotnový vodopád v nadmořské výšce 590 metrů. Pojmenován byl podle 20 metrů dlouhé plotny zakončené vodopádem. Výška vodopádu je 4 metry, celkový sklon 50 stupňů.
Přibližně tři sta metrů nad Plotnovým vodopádem hučí Dlouhý vodopád. Ten se nachází v nadmořské výšce 610 metrů. Jedná se o kaskádovitý víceramenný úsek s rozhlehlým a hlubokým vývařištěm a zajímavými asymetrickými kotli. Údaje o výšce vodopádu se rozcházejí, hrana vodopádu není zřejmá. Největší sklon má vodopád v úseku překonávajícím výšku 4 metry. Celková výška vodopádu se uvádí 7 metrů, ale i 11 metrů.
Po kaskádovitém a peřejovitém úseku nad Dlouhým vodopádem následuje Bukový vodopád v nadmořské výšce 650 metrů. Název dostal podle okolních buků. S výškou sedmi metrů je nejen nejvyšší, ale bezpochyby také nejkrásnější.
Hned nad Bukovým vodopádem je v nadmořské výšce 655 m n. m. poslední vodopád v přírodní památce, a tím je Hrncový vodopád. Voda se valí esovitým tobogánem, na jehož konci padá z třímetrové výšky do vývařiště. Vedle vodopádu je ukázkový hrnec o průměru 60 cm, podle kterého byl vodopád pojmenován.
Přes všechny čtyři vodopády teče množství vody regulované hrází vodní nádrže Souš. Je tedy stálejší než na neregulovaných tocích.
FUCHSŮV KŘÍŽ – železný kříž stojí pod velkým vodopádem při červeně značené turistické cestě podél slapů Černé Desné. Přes vodu zde byla položena lávka, ze které spadl do zrovna rozvodněného potoka devítiletý Alfred Fuchs. Z ledové vody mu kdosi pomohl a ve vážném stavu byl dopraven do tanvaldské nemocnice. Na následky těžkého podchlazení i zranění nepřežil a 25. ledna 1912 zemřel. Pochovali jej na místním hřbitově.
VODNÍ NÁDRŽ SOUŠ (Soušská přehrada) postavená v letech 1911–1915 na Černé Desné leží nad městem Desná v Jizerských horách. Spadá pod správu Povodí Labe. Opravována v letech 1924-1927. V letech 1971-1974 upravena na vodárenskou nádrž pro zásobování Tanvaldska a části Jablonecka pitnou vodou,
Na východní straně přehrady vede opravená Soušská silnice, po které se autem od května do října dostanete přes Smědavu až do Bílého Potoka a Frýdlantu na druhé straně hor. V zimě se silnice neupravuje, je uzavřena. Vstup na hráz je uzavřen.
Impulzem pro vybudování přehrad v povodí Kamenice byly následky povodní z přelomu 19. a 20. století (1888, 1897, 1907), které opakovaně zasáhly zejména rozvíjející se sklářský průmysl.
Přehrada měla chránit oblast pod Jizerskými horami před povodněmi. Její hráz byla sypaná, vysoká 21 m a dlouhá 364 m. Vodní hladina měří přibližně kolem 86 hektarů. Původně zde byla osada Souš, poprvé se o ní psalo r. 1775. Její větší část byla přehradou zatopena. Její menší část je nyní nedaleko hráze. Právě podle této osady byla přehrada pojmenována.
JIZERSKÁ OBLAST TMAVÉ OBLOHY – nejtemnější místo v České republice.
Jizerská oblast tmavé oblohy má rozlohu necelých 75 kilometrů čtverečních. Tato rezervace tmy se nachází v téměř neobydlené, od velkých měst dostatečně vzdálené části Jizerských hor. Rozkládá se podél horního toku řeky Jizery na území Čech a Polska. Jedná se o oblast nejhustší tmy u nás.
Na české straně sahá oblast tmavé oblohy od Martinského údolí, Václavíkovy studánky přes osadu Jizerka po horu Smrk, v Polsku pokračuje po Vysokém jizerském hřebenu, obepíná Velkou Jizerskou louku a osadu Orle. Jedná se o první mezinárodní oblast tohoto typu na světě, v několika zemích světa ale již rezervace tmy také existují.
