VILA SKLÁŘSKÉHO MAGNÁTA JOSEFA RIEDLA ML. stojí nedaleko centra Desné v Krkonošské ulici (čp. 120) na pozemku, na kterém se v letech 1839–1851 rozkládaly vodoléčebné lázně. Stavbu postavenou v letech 1893 – 1894 provedl stavitel Stefan Umann z Dolního Polubného podle návrhu jabloneckého architekta Arweda Thameruse.
Interiér vily zařizovala pražská firma arch. Jindřicha Röhrse. Stropy byly bohatě zdobené štuky. Nešetřilo se na těžkém vyřezávaném nábytku, ani na dřevěném obložení.
Po smrti Josefa Riedla ml. v roce 1924 patřila vila jeho dvěma synům Waltrovi a Arnnovi. Walter Riedel, který se silně angažoval v nacistickém hnutí, musel i s rodinou po roce 1945 vilu opustit. Rodině Riedelů objekt patřil až do roku 1945, kdy byl zkonfiskován. Budova pak byla využívána k různým účelům. Dnes patří městu Desná v Jizerských horách. Je zde mateřská škola a kulturní středisko s knihovnou a malým muzeem.
Riedelova vila stojí na místě někdejších vodoléčebných lázní Dr Josefa Schindlera. Nechal si v roce 1895 postavit syn sklářského krále Josef Riedel mladší. Právě v tomto roce Josef Riedel senior umírá, ale rodí se syn Walter. Když Josef Riedel junior v roce 1924 zemřel, zanechal velké dědictví svým dvěma synům Waltrovi a Arnnovi. Walter Riedel částečně vnitřně a u vchodu vilu v roce 1927 přestavěl. Žily v ní tři generace Riedelů až do roku 1945, kdy byl majetek zkonfiskován. Dnes je ve vile městské kulturní, vzdělávací a informační středisko, dále školka a jsou zde dobře uloženy městské kroniky. Je zde stálá expozice historie Desné.
Vila Umannova– Údolní 476 – historizující vila postavená na konci 19. století se nachází v dolní části obce, na břehu Bílé Desné.
Secesní vila Antonína Riedela byla postavena na počátku 20. století. Zděná patrová budova, krytá valbovou střechou s osmibokým jehlanem nad rizalitem schodiště a s fasádou bohatě členěnou secesním ornamentem, je jednou z dominant centra obce. Dnes hotel Bolson nově zrekonstruovaný.
PRECIOSA – v Desné je skláren několik a o této víme, že ji založil továrník Riedel. Oproti jiným sklárnám v kraji je ale pozitivní fakt, že stále funguje. Současným majitelem je společnost PRECIOSA ORNELA, a.s. a vyrábí se zde různá bižuterie, perly a sklářské polotovary. Je zážitkem vidět unikátní ruční výrobu foukaného skla. Nejčastěji se zde pracuje s křišťálem, ale vyrábí se zde i barevné sklo. Výrobky je možné si prohlédnout ve vzorkové prodejně na Krkonošské ulici.
PAMĚTNÍ DESKA DAGMAR ŠKAVOVÉ A MARII VODÁKOVÉ z tmavého terrazza s nápisem 
byla odhalena 21. srpna 2008 z iniciativy městského zastupitelstva, nahradila dřívější kovovou desku, která zde byla instalována v roce 1991. Již v roce 1968 byl na místě dočasně instalován dřevěný kříž.
Dne 21. srpna 1968 projížděly městem okupační jednotky. V prudkém klesání při vjezdu do města od Kořenova cisterna s benzinem, které selhaly brzdy, srazila tři ženy. Jedna vyvázla s popáleninami, ale Marie Vodáková (1894–1968) a její vnučka Dagmar Škavová (1960–1968) uhořely.
SEDMIDOMKY – jsou starou dominantou Desné III. Již zdálky jsou vidět vysoko nad ostatními domy. V roce 1905 je dal pro své dělníky po stavit sklářský král Josef Riedel. Jsou celé ze dřeva.
BÝVALÝ KARNETŮV MLÝN – mlýn bez funkčního vodního motoru na vodním toku Bílá Desná. Starý neudržovaný mlýn stojí na pravém břehu říčky Bílé Desné u mostu. V poslední fázi sloužil jako brusírna skla.
Jedná se o mlýn na obilí. Dochovaly se zbytky náhonu k pohonu jeho mlýnského kola. Existuje domněnka, že právě tady byla v roce 1691 založena osada Desfoursdorf (později nazývaná Dessendorf) a podobná stavba zde již stála – byla dřevěná, později nahrazená kamennou. Mlýn je postaven na půdorysu písmene L. Mlýnice navazuje na obytnou budovu. Nad řekou jsou částečně zachované, částečně zazděné arkády na bývalé pavlači. Stavba si zachovala svůj původní vzhled, pouze střecha je přestavěná.
Památníku protržené přehrady. připomínající katastrofu z roku 1916, kdy se protrhla hráz přehrady vybudované na Bílé Desné, stojí u Karnetova mostu. Tento třítunový balvan byl přivalen běsnícím živlem do údolí a stal se pomníkem s pamětní deskou, která informuje o děsivé události.
Desenské KINO postaveno bylo v roce 1928 a dostalo název Hvězda. Bylo opatřeno orchestřištěm, děj byl doprovázen hudbou. Prošlo několika rekonstrukcemi. Desenské kino se stalo prvním kinem na Tanvaldsku, kde se promítaly širokoúhlé filmy. V této době také dostalo nové jméno – Máj. Později tu byla zřízena čajovna, pořádaly se výstavy, koncerty, přednášky, besedy. Po úpravách v roce 2003 se otevřelo pod svým již třetím jménem – Alfa. V suterénu byla vybudována vinárna, kde se pořádaly i zábavy s hudbou a tancem, v sále probíhaly přednášky, besedy, setkání se zajímavými lidmi, svoje místo tu našel i dětský klub.
Budova ŽELEZNIČNÍ ZASTÁVKY leží na trati z Tanvaldu do Harrachova.
Budova SOKOLOVNY
SKOKANSKÉ MŮSTKY se nachází poblíž sokolovny
Vystavěny byly v roce 1978, dnes slouží Jizerskému klubu lyžařů pro závody žactva a dorostu ve skoku na lyžích a v severské kombinaci. Slouží jako cvičiště pro skoky na lyžích a severskou kombinaci našich nejmladších reprezentantů. Skoky v Desné mají dlouhou tradici. Poprvé se skákalo v místě současného areálu kolem roku 1912.Zdejší 4 můstky byly vybudovány v 60. letech minulého století. V roce 1981 byla provedena jejich renovace, všechny byly pokryty umělou hmotou. V roce 2014 došlo ke kompletní přestavbě zázemí sportovního areálu. Každoročně se tu konají Mistrovství ČR a Republikový kvalifikační závod žactva ve skocích na lyžích a severské kombinaci.
V areálu jsou vybudované čtyři skokanské můstky K8, K23, K40 a K60, na kterých se skáče nejen v zimě, ale i v létě. Můstky mají totiž umělý povrch, který letní trénink umožňuje. Největší z můstků má kritický bod 60 m (K60), ten nejmenší pro předškoláky má 8 m (K8). Umělý povrch pro letní využití můstků zůstal původní. Zelená hmota, která se vyrábí ve Finsku, se v Desné jen otočila. To, co bylo vespod, je teď navrchu.
Budova základní školy a nedaleká socha.
