V jednom z lomů na úpatí Zeleného vrchu vybudoval v roce 1920 cvikovský ochotnický spolek malebné LESNÍ DIVADLO, na jehož jevišti stály dokonce dva dřevěné domky. Dnes zde však zůstala už jen vytesaná místnost s okénkem a v protější stěně krátká chodba s výklenkem. Na nízkém svahu kolem lomu jsou dosud patrné zbytky hlediště. Od města sem vedla stará cesta s upravenými kamennými schody. Dříve byla lesní divadla oblíbenou zábavou lidí. Sedělo se pod širým nebem a umění společně s přírodní atmosférou dodávalo divadelnímu představení neopakovatelný ráz.
PUSTÉ KOSTELY jsou soustava převážně umělých jeskyní v pískovcových skalách při říčce Svitávka. Komplexu vévodí nejznámější a největší jeskyně Nautilus, která je nyní sídlem motorkářského klubu pod názvem Pekelné doly
Celá oblast podél říčky Svitávky v délce necelých 3 km od obce Svitava směrem k Velenicím je protkaná mnoha jeskyněmi, většinou umělými. Vznikaly v různých obdobích a za pomocí různých technik. V některých prostorách údajně žili středověcí mniši a je pravděpodobné, že některé i sami hloubili, jiné byly vytvořeny v 18. století kvůli písku, surovině k výrobě zrcadel, případně pak upraveny pro jiné využití (sklady, výrobny, klub). Mimo několika jeskyní označovanými Pusté kostely jsou v okolí další a také otevřené, dávno již opuštěné menší lomy. Údolí Svitávky v tomto úseku je zalesněné a téměř neobydlené.
Nautilus zrod této největší prostory je nejistý. Existuje domněnka, že její základ vytvořili příslušníci Jednoty bratrské po bitvě na Bílé hoře, aby se zde ukryli. Rozsáhlé jeskyně (pojmenované také Lindavské komory, či Pustý kostel č. 1) podle zprávy vlastivědného badatele Karla Brandtla z roku 1849 vznikly zásluhou podnikatele, hraběte Josefa Kinského, sídlícího v obci Sloup v Čechách. Ten založil v údolí vytvořeném Svitávkou v období let 1756 až 1760 dvě továrny na výrobu zrcadel, zrcadlárny. Pro broušení zrcadel potřeboval písek (4 druhy), který získával v okolních pískovcových skalách. K zrcadlárnám nechal vyhloubit kanál s dvěma koryty, kterými přitékala voda ze Svitávky. Hloubení jeskyních prostor bylo prováděno postupně, v rozestupech 3 metrů byly ponechávány skalní pilíře, aby nedošlo k zřícení stropů. V zadní části nechal vybudovat cisternu, kam stékala voda. Po vytěžení písku byly využívány jiné lokality (mnohé lomy tohoto druhu byly u Lindavy, Svitavy, Sloupu), zde byla těžba ukončena koncem 19. století. Celková plocha jeskyní přibližně 3500 m2, motorky mohou vjet dovnitř, teplota 12° C.
Velké podzemní prostory (krycí název Nautilus) využili koncem II. světové války nacisté, kteří sem nechali přestěhovat a ukrýt z Polska válečnou výrobu. Na podzim 1944 zde vězni vyráběli 30 mm letecké kanóny MK 108. Po skončení války byly prostory upraveny a využívány jako velkosklad ovoce a zeleniny podnikem Zelenina Terezín.
V roce 1993 byly opuštěné jeskyně prodány a roku 1997 je získal Český curling klub. Své plány s rozsáhlými úpravami však nerealizovat a v roce 2001 je získal nový vlastník Miroslav Krejčí (alias Pekelník), který zde po vyčistění od odpadu a naplavenin vybudoval hojně navštěvovaný motorkářský klub Pekelné doly.
Lokalita byla v letech 1990 a 1995 důkladně prozkoumána a změřena i s pomocí laserů. Je zařazena do soupisu archeologických nemovitých památek.
Zajímavé prostory využili v roce 1984 i filmaři jako kulisu k filmu S čerty nejsou žerty.
Jeskyně Pustý kostel 2 od silnice – v přímém sousedství silnice při pravém břehu Svitávky asi 300 metrů od Nautila je menší podzemní lom, kde se podle zmíněného výzkumníka Brandtla v roce 1849 již netěžilo. Existenci jeskyně zaznamenal do svého deníku roku 1825 při jedné ze svých cest František Palacký. Archeologický průzkum zde provedl v roce 1933 archeolog Emil Gebauer. Na vstupu do jeskyně je řada pilířů. Na stěnách byly četné skalní kresby – reliéfy, většinou novějšího data.
Vpravo od vchodu do podzemních prostor je uchován skalní reliéf Ukřižování. Část prostor byla později zavalena. Při stavbě silnice v roce 1886 byl terén u vstupu zvýšen.
O několik metrů dále se říčka Svitávka dostává zákrutem pod břeh, kde zdánlivě mizí, ale následně se opět objevuje. Jednalo se o původní cestu náhohu k mlýnským kolům (14. stol.). Později došlo ke zdokonalení náhonu, který byl vytesán vlastním skalním masívem. Náhonem, který je místy jen 160 cm vysoký, projdete jeskynní sluje, ve kterých se nacházely vodní mlýny, hamr, brusírny skla poháněné vodou a další obdobná zařízení. Náhon po cca 250–300 metrech vyúsťuje nad silnicí ze Svitavy do Velenic. Trasa vede Tichým údolím, kde se nachází zajímavé jeskyně.
Pustý kostel 3 – pod zaniklým hrádkem Výrov u Svitávky byl u Medvědího kempu menší podzemní lom. Stýkají se zde katastry obcí Velenice a Svitavy. Široký byl 30 metrů, hluboký 12. Část lomu se neznámo, kdy propadla. I tyto jeskyně jsou chráněny
Asi v polovině cesty mezi oběma zrcadlárnami vyčnívá do silnice pískovcová skála s vytesanou kapličkou sv. Antonína. Zachovala se v ní pouze část oltáře a dost poškozený reliéf se zbytky barev.
Asi 300 m od mostu přes Svitavu stojí roubená bývalá leštírna a výrobna zrcadel. Voda k pohonu strojů protékala vytesaným 350 m dlouhým náhonem skrze skalní meandr řeky. Vejít do jeho systému lze úzkým schodištěm ve skále nad silnicí naproti bývalé sklárně. Další vchody leží na břehu říčky a jeden z těchto vchodů je velkou dómovitou prostorou skalního lomu. Jižně od sklárny stoupá lesní cesta k zchátralému objektu tzv. Velenických komor. Komory jsou vysoké 2 – 4 m a táhnou se 100 m do pískovcového masívu.
RABŚTEJNSKÁ VYHLÍDKA
