Dvouobloukový AKVADUKT je nejzachovalejší součástí důmyslného technického díla – někdejšího náhonu tkalcovny Floriana Hübela v Dolní Chřibské. Toto dílo, vybudované v roce 1886, přivádělo do továrny vodu Chřibské Kamenice. Ta byla u Dolní Chřibské přehrazena, náhon vedl vodu pod skalami, poté tunelem a dvouobloukovým mostem překonával koryto říčky, pak následoval druhý skalní tunel a konečně vlastní továrna. Celá stavba akvaduktu je dnes pozoruhodně dobře zachovaná.
Akvadukt říčku překračuje ve výšce cca 8 m nad hladinou, voda dále proudila kameny zpevněným korytem a dvěma tunely, vytesanými ve skále. Hübelova textilka přestala vyrábět za světové hospodářské krize a výroba v ní nebyla nikdy obnovena. Náhon je tedy od 30. let 20. století nepoužíván. Vlastní továrna byla zničena při požáru na konci 20. století a po roce 2000 byla zbořena. Zbyly po ní jen fragmenty základového zdiva.
LESNÍ DIVADLO bylo zřízeno v roce 1931 v bývalém pískovcovém lomu na úpatí Malého Himpelsbergu a hrála se v něm divadelní představení v podání zdejších a okolních ochotnických spolků. Od roku 1938 bylo opuštěné až do své obnovy v roce 1996.
LETIŠTĚ Dolní Chřibská – plocha pro ultralehká letadla. Letiště místního aeroklubu označené LK69 (LKCHRI) je zasazené do panoramatu Lužických hor a nachází se na travnatém temeni Ořešníku s nadmořskou výškou 383 m. Má vzletovou plochu situovanou ve směru východ – západ. Směry drah: 10/28, komunikační frekvence: RADIO 122,400. V minulých letech zde bylo k vidění např. pár větroňů včetně německých, nějaký ten Holanďan, VSO 10, Cessna 172, vírníky, pár vrtulníků a Z 37. V roce 2013 se tu konal sraz nadšenců, kteří přivezli ukázat a proletět historické modely letadel.
Dřívější slávu střeleckého spolku dnes připomíná již jen torzo podstavce pro STŘELECKÝ TERČ. Střelecké bratrstvo založilo v roce 1956 několik měšťanů, kteří se scházeli a cvičili se ve střelbě kuší na cíl. V té době tvořila střelnici malá bouda a tyč s terčem ve tvaru orla. Spolek se postupně rozšiřoval, zlepšovala se úroveň střelby a brzy bylo uděleno první vyznamenání – stříbrný orel. Ve 2. polovině 18. století začali měšťané provozovat střelbu z pušek a císař Josef II. jim při své návštěvě obce povolil založit ostrostřelecký spolek. Lukostřelci a ostrostřelci se spojili a v roce 1792 si vybudovali kamenný podstavec pro střelecký sloup, na který se upevňoval terč. Terč měl zajímavý vyklápěcí systém a se svými 45 metry byl nejvyšší v celých severních Čechách. Střelecká tradice pokračovala až do 2. světové války, ale pak již nebyla obnovena a terč od té doby chátrá. Terč se tak stal už jen turistickou atrakcí.
Střelecké společnosti vznikaly už od středověku. Původně měly chránit obyvatelstvo měst a jejich majetek, později se proměnily v zájmové spolky. Zlatou dobou střeleckých spolků byl přelom 19. a 20. století. Střelnice byly často spojeny s hostincem a scházela se v nich místní honorace i široké vrstvy obyvatelstva. Střelecké slavnosti byly vždy velkou společenskou událostí a trvaly několik dní.