VĚŽOVÝ VODOJEM čtvercového půdorysu patřil v minulosti drahám a dodával měkkou říční vodu ze studny u řeky doubravy do nádražního vodojemu v Chotěboři. Dle letopočtu, který stavitelé vytesali do kamene umístěného nad horními okny, byl tento třípatrový, mírně se zužující vodojem postaven roku 1879.
Základnu vodojemu tvoří obdélník se zkosenými rohy o přibližných rozměrech 7,5 x 8,5 m, výška vodojemu je 25 m. Přízemí a 1. patro je vyzděno z kamene, v detailech doplněno cihelným zdivem, síla stěny je 130 cm. V přízemí, kde byl hlavní uzavírací ventil vypouštěcího potrubí, se skladovalo i palivo. Během zimy zde bylo nutno topit, aby nezamrzla voda. Z téhož důvodu bylo potrubí uvnitř vodojemu izolováno slaměným pletencem a šachta vypouštěcího potrubí se na zimu zasypávala suchým mechem, který byl každý rok měněn.
Druhé a třetí patro je vyzděno z cihel, síla stěny ve 2. patře je 80 cm. V obou patrech je po jedné místnosti o rozměrech 5 x 4,5 m. Ty sloužily jako byt pro obsluhu. Všechna patra jsou propojena dřevěným, 120 cm širokým schodištěm, vedeným při východní straně budovy. Ve 3. patře, které má sílu stěny 45 cm (stavba je však navíc zpevněna ocelovými táhly), byl umístěn kruhový reservoár o průměru 7 m a výšce stěny 3,2 m. Ten byl snýtován z ocelového plechu síly 5 mm, nýty o průměru 9 mm byly umístěny v jedné řadě. Reservoár byl složen z 15 plátů širokých 80 cm, dno tvořily bombírované segmenty. Vnitřek reservoáru kryl asfaltový nátěr, vnějšek barva. Kvůli údržbě a tepelné izolaci zůstávala mezi pláštěm reservoáru a stěnou ulička asi 60 cm široká.
Chotěboř (Bílek) – historický KAMENNÝ MOST na řece Doubravě. Středověký kamenný most se dvěma valenými klenebními oblouky pocházející zřejmě již ze 14. století se řadí mezi nejstarší mostní stavby v kraji. Mostek vyzděný z lomového kamene a klenoucí se přes říčku Doubravu nechal dle legendy postavit sám Karel IV.