Chodov – sakrální

KOSTEL SV. VAVŘINCE byl vystavěn v letech 1725-1733 ve vrcholně barokním slohu.

Původní chodovský kostel byl vystavěn díky působení mnichů z kláštera ve Waldsassenu pravděpodobně už ve 12. století. Tento kostel byl zničen požárem v roce 1654 a na jeho místě byl postaven o čtyři roky později malý kostelík, který brzy přestal vyhovovat potřebám rozrůstajícího se Chodova.

Současný kostel svatého Vavřince nechal vystavět v letech 1725 – 1733 majitel Horního a Dolního Chodova Franz Flamin von Plankenheim, který tak chtěl nahradit nevyhovující starší kostel. Zcela dokončen byl ovšem kostel teprve v první polovině 19. století, kdy se podařilo dokončit vnější úpravy chrámu a byla vybudována žulová terasa na jižní straně. Teprve v roce 1846 lze považovat kostel v Chodově za úplně dokončený. Slavnostní vysvěcení se konalo 8. listopadu 1846.

Velké problémy byly po celou dobu existence kostela se statikou budovy. Kostel byl vystavěn na nestabilním jílovém podloží, což negativně ovlivnilo stabilitu stavby. Vážně se situace zhoršila v 19. století, kdy se v okolí kostela začalo ve větším množství těžit a v důsledku toho došlo k poklesu spodní vody, která chránila dřevěné piloty pod kostelem. Velké opravy proto proběhly v letech 1865, 1890 a 1930.

Po druhé světové válce a vysídlení původního německého obyvatelstva začal kostel rychle chátrat a koncem 60. let byl v katastrofálním stavu. Společně s výstavbou panelových domů v ulici pod kostelem se dalo podloží znovu do pohybu a začalo hrozit zřícení kostela. V sedmdesátých letech proběhla nákladná rekonstrukce a pilotáž kostela. Od roku 2005 je kostel v majetku města Chodova a probíhají další rekonstrukce.

U kostela sv. Vavřince blízko vstupu na zdejší hřbitov v sousedství sochy sv. Šebestiána stojí BOŽÍ MUKA. Raně barokní kamenná sloupková boží muka od neznámého autora nechal zřídit v roce 1672 držitel zdejšího panství Johann Wilhelm z Plankenheimu Socha je tvořena pískovcovým hranolovitým podstavcem, na němž spočívá toskánský sloupek s bohatě profilovanou římsou. Jedná se o pozdně renesanční památku z roku 1672, kterou nechal vybudovat Johann Wilhelm von Planckenheime. Na vrcholu je osazen kovový kříž s kovovými volutami u paty. Na přední straně podstavce je vytesán nápis: AD GLORIAM DEI FIERI FECIT IOHANN WILHELMB VON PLANCKENHEIME. Pod nápisem je vročení ANNO 1672. Na zadní straně je sokl zdoben reliéfním erbem rodu Plankenheimů a na bočních stranách diamantovým dekorem. V roce 2011 byla památka, s využitím příspěvku Evropské unie, restaurována.

Před kostelem sv. Vavřince se nachází SOCHA SV. ŠEBESTIÁNA, která byla vyhotovena pravděpodobně na přelomu 17. a 18. století, v době vlády Plankenheimů. Jde o žulovou sochu světce přivázaného ke stromu a probodnutého pěti šípy z pozlaceného bronzu.

Nenápadně umístěná pamětní deska v Chodově mezi kostelem sv. Vavřince a přilehlou farou připevněná k neopracovanému kameni byla odhalena k uctění památky všech, kteří v Chodově a OKOLÍ DOBÝVALI A ZPRACOVÁVALI UHLÍ, KAOLIN A DALŠÍ SUROVINY. Pamětní deska nestojí v Chodově jen tak samoúčelně. Zdejší hornická činnost město víceméně proslavila. Nejrannější dobývky uhlí připomínají v okolí Chodova mělce ražené chodby a později s výstavbou železnice vyrostly na Chodovsku i moderní doly. V kraji se usadily velké těžební společnosti a byly zprovozněny velké uhelné lomy Jiří a Družba včetně rozsáhlého zpracovatelského komplexu ve Vřesové.

Secesní budova EVANGELICKÉHO KOSTELA byla vystavěna v letech 1906–1907 podle návrhu architekta Julia Zeissiga.Jedná se o jednolodní objekt se třemi vysokými obloukovými okny a se zúženým čtyřbokým presbytářem a mohutnou hranolovou věží. Kostel je postaven v tehdy oblíbeném pseudorománském duchu, na fasádě je střídmě doplněn o secesní geometrickou ornamentiku.

MARIÁNSKÝ SLOUP barokní plastika pochází z roku 1675, je tvořena hranolovým podstavcem s masivní patkou, na němž spočívá korintský sloup nesoucí plastiku P. Marie. V 90. letech minulého století byla původní soška odcizena a sloup poškozen. Podle fotografií byla zhotovena kopie sochy a dřík prošel restaurací. Mariánský sloup se nachází na náměstí Staroměstské ulice.

PAMÁTNÍK K UCTĚNÍ OBĚTÍ VÁLEK není zařazen mezi kulturní památky, patří však k historii města. Původně byl tento monolit na podstavci postaven v roce 1898 k uctění památky obětí válek a k 50. výročí nástupu císaře Františka Josefa I. na trůn. V roce 1945 byl tento památník stržen a nahrazen bustou Vladimíra Iljiče Lenina. Části památníku byly nalezeny při stavebních pracích v roce 1997. Dle dobové dokumentace byl památník zrekonstruován a přesně po sto letech,25. 9. 1998, byl na původním místě v městském parku znovu odhalen.

  

Související obrázky: