Čtyřkřídlý zámek, který na místě starého panského dvora postavil v letech 1541–1543 Jindřich z Vartenberka. Jeho nejstarší částí je velká dvoupatrová budova na západní straně, která byla později několikrát upravována.
Větší stavební úpravy byly provedeny na počátku 17. století, kdy rod Kinských nechal přistavět jižní křídlo. V roce 1792 byla vybudována barokní krytá chodba, která spojila zámek s kostelem. Poslední stavební úpravy v klasicistním stylu byly provedeny v letech 1847 až 1849 a dotkly se nejvíce jižního křídla. Necitlivým hospodářským využíváním ve 20. století ztratil zámek svůj někdejší reprezentativní vzhled. Ve vlastnictví rodu Kinských byl zámek až do roku 1945, kdy byl na základě tzv. „Benešových dekretů“ zkonfiskován. Později zámek sloužil jako sídlo správy státních lesů a obydlí jejích zaměstnanců.
Za zámkem byl v 18. století postaven velký hospodářský dvůr, k němuž později nechal hrabě Kinský přistavět panský pivovar.
Nad hlavní zámeckou branou na východní straně je zasazen kámen s nápisem a erby Viléma Kinského a jeho manželky Alžběty Trčkové z roku 1631. Jižně od zámeckého areálu je malý zbytek kdysi rozsáhlých zámeckých zahrad.
SALHAUSENSKÝ ZÁMEK původně šlechtické sídlo z 1. poloviny 16. století s prvky tzv. saské renesance. Stavbu tohoto ušlechtilého díla zahájili bratři ze Slahausenu počátkem 20. let 16. století. V prostoru zámečku byl však zřízen městský špitál zasvěcený Nejsvětější Trojici. Svědčí o tom nadační listina Hanse ze Salhausenu z roku 1521. Městský špitál zde byl zřízen jistě v roce 1541. Špitálníků bylo celkem 20 a zajištěnu měli stravu, šaty, ubytování a otop. Roční dávka na osobu činila 1 zlatý a 39 krejcarů. Od samého počátku náležela správa špitálu městské radě. Pozoruhodná stavba s nárožní věží vykazuje rysy tzv. „saské renesance“ s typicky gotickými stupňovitými štíty a masivním kamenným armováním nároží.
