Typická dominanta Varnsdorfu – HRÁDEK se klene na znělcové hoře v těsné blízkosti hranic s Německem až do výšky 467 metrů nad mořem. V 19. století se vrchu říkalo Burgsberg. Objekt vybudovali varnsdorfští členové Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Stavba 29 m vysoké vyhlídkové věže a restaurace na Hrádku začala 11. května 1903 podle projektu […]
Kostel sv. KARLA BOROMEJSKÉHO (tzv. kostel bez věže) – základní kámen byl slavnostně posvěcen 23. května 1904 a hned druhý den se začalo stavět. Stavební práce postupovaly velmi rychle, takže ještě v roce 1904 dospěla stavba do výše oken, o rok později byla již dokonce provizorně pokryta střecha. Stavba dále pokračovala s několika přestávkami až […]
VĚTRNÝ MLÝN holandského typu stojí na Mlynářské ulici. Je to velmi málo známý pozůstatek bývalého větrného mlýna. Pokusy o vyhledání historického pramene o tomto mlýně vyznívají naprázdno. Dle nynějších majitelů, kteří mlýn koupili v roce 1975 jako rozpadající se, byl postaven v roce 1870 z lomového kamene. Původní německé obyvatelstvo si po násilném odsunu všechno své povědomí vzali s sebou. Kdy […]
K osadě Jedlová patří také stejnojmenná ŽELEZNIČNÍ STANICE, které vzniklo v roce 1869. Nádraží postavila společnost České severní drahý v místě spojeni trati z České Lípy do Rumburka a z Děčína do Varnsdorfu. Jeho výstavba byla velice náročná, vyžadovala, jak odstřel skal, tak zarovnaní prohlubní, neboť v okolí stanice nebyl vhodný rovný prostor. Těsně před stanici […]
Tolštejn – (pův. Dohlenstein, Kavčí skála, 670 m) je dnes zříceninou středověkého hradu, který se poprvé připomíná roku 1337. Byl postaven kolem dvou znělcových skalisek, která na jih a východ spadají téměř svisle dolů a na západě souvisí nízkým hřbetem s horou Jedlová. Ze severní strany jej chránily příkopy a hradby. Tolštejn měl vynikající strategickou polohu, která umožňovala hlídat jediný […]
NÁMĚSTÍ JIŘÍHO je typickým renesančním horním městem s pravidelným šachovnicovým půdorysem. Jeho základem je čtvercové náměstí, kolem něhož se rozvinula pravidelná síť navzájem kolmých ulic ve směru čtyř světových stran. Mezi nimi byly vyměřeny čtvercové domovní bloky, na jejichž straně stály vždycky tři domy. Díky tomu město nikdy nevyhořelo celé. Protože se Jiřetín již od poloviny 19. století prakticky nerozvíjel, […]
Jiřetín pod Jedlovou je obec na severní straně Lužických hor. Obec tvoří kromě městečka ještě osady Lesné, Rozhled a Jedlová. V roce 1587 byla Jiřetínu udělena císařem Rudolfem II. plná městská práva. V roce 1998 získala obec titul Vesnice roku. Město se německy jmenovalo Sankt Georgenthal (česky Svatý Jiří v Oudolí). Město založil v 1539 Jiří ze Šlejnic, proto bylo svěřeno pod ochranu svatého Jiří a bylo pojmenováno po svém patronovi. Český název byl vytvořen v roce 1949 […]
MÍŠEŇSKÝ DŮL nebo také Míšeňská dolina je široké a členité lesnaté údolí levobřežního přítoku Lesenského potoka mezi zříceninou Tolštejna a Jeleními kameny. Důl je pojmenovaný podle míšeňských havířů, které sem v polovině 16. století povolal Jiří ze Šlejnic, často se ale označuje také jako Sýkoří důl. Romantické a pověstmi opředené údolí se v 17. a 18. století vydávalo za naleziště drahokamů, za kterými sem údajně přicházeli i Vlachové z daleké Itálie. […]
Divoce rozeklané skalisko KONOPÁČ (676 m). Jako Jelení kameny se většinou označují dvě nápadná čedičová skaliska, vystupující z pískovcového hřbetu, táhnoucího se mezi nádražím Jedlová a Stožeckým sedlem. Někdy se tímto názvem označuje i celý hřbet. Původně se název Jelení kámen vztahoval jen na holý skalní blok (658 m), vyčnívající k severu od bezejmenného návrší […]
JEDLOVÁ je rekreační horská osada na severních svazích hory Jedlová pod dolním okrajem lesa, v nadmořské výšce 535–600 metrů, část obce Jiřetín pod Jedlovou. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1316. Vrchnost na přelomu 17. a 18. století rozprodávala méně hodnotnou, vesměs lesní půdu, čímž na jedné straně pomáhala poddaným, na druhé straně zvyšovala své zisky. Na území Jedlové měla půda podle údajů tereziánského […]
