FARNÍ MUZEUM bylo otevřeno na jaře roku 2010. Svým návštěvníkům nabízí autentický interiér fary z přelomu 19. a 20. století a spoustu zajímavých informací ze života venkovského duchovenstva. V přízemí muzea si návštěvník může prohlédnout kuchyň, pokoj pana faráře, farní sál, kancelář, chlebovou pec či původní dřevěné WC. V přízemí byla také zřízena řemeslná dílna, kde si návštěvníci mohou vyrobit svůj vlastní suvenýr (svíčku, papír, tisk obrázků).
Zpřístupněn byl i půdní prostor muzea, který lze pronajmout např. ke konání školení, seminářů, přednášek, besed, přátelských posezení apod.
K muzeu patří i nedaleká budova márnice, kde je v jedné místnosti nainstalována expozice o historii kondrackého románského kostela sv. Bartoloměje, doplněná modely kostela a obce. Ve vedlejší místnosti návštěvníci shlédnou poněkud zvláštní expozici o pohřbívání.
Márnici u kostela sv. Bartoloměje postavili někdy v první polovině 18. století v jižní části hřbitovní zdi. Snad aby stavba nepůsobila tak pochmurně, na štítu, obrácenému k cestě, umístili na konci 19. století sluneční hodiny. Nebožtíky byste dnes v kondracké márnici hledali marně. Co ale překvapí, je ojedinělá expozice, věnovaná dějinám a tradici pohřbívání v českém venkovském prostředí. Dozvíte se, že žeh není výdobytkem Vojtěcha Náprstka a moderní doby, ale praktikovali ho již Slované, dále jak naši předkové zajišťovali, aby se mrtví nevraceli do světa živých nebo proč se mladým lidem strojil pohřeb připomínající až nápadně svatbu. Pokud vás při pohledu na dřevěné máry nebo vyobrazení vstávání mrtvých z hrobů z Vyšehradského kodexu bude mrazit, jistě pookřejete ve druhé místnosti márnice, věnované historii kostela svatého Bartoloměje. Díky zde umístěné plastice si románskou stavbu, charakteristickou dvěma štíhlými věžemi a prolomenými sdruženými okny, můžete prohlédnout z výšky. Expozice v márnici patří k Farnímu muzeu umístěnému, jak jinak než v budově bývalé fary. Interiér je zařízen jako příbytek venkovského faráře na konci 18. století. Prohlédnout si můžete farskou kuchyni, kancelář a ložnici pana kaplana, ale i „parádní“ pokoj – sál sloužící k přijímání návštěv a biskupských vizitací. Klid a prostor k rozjímání nad životem i smrtí nabízí farská zahrada, osázená rostlinami s církevním a christologickým významem.