V roce 1149 byl založen želivským opatem Gotšalkem na území dnešních Louňovic pod Blaníkem ženský premonstrátský klášter jako protějšek mužského premonstrátského kláštera na Želivi. První jeptišky pocházely z Porýní ze Steinfeldu, v závěru 80. let 12. století byly odtud vysílány jeptišky do nově zakládaného konventu v Dolních Kounicích na Moravě.
Klášter v Louňovicích byl v roce 1420 vypálen husity a jediným objektem, který přetrval zkázu kláštera a v pozměněné podobě se dochoval dodnes je původně gotický kostel NANEBEVZETÍ PANNY MARIE. Předpokládá se, že stál u bývalé západní brány vedoucí do areálu kanonie. Ve 2. pol. 17. století byl kostel zbarokizován, zaklenut a doplněn kryptou. U vchodu kostela stojí bezejmenný náhrobek s nápisem: „Léta 1652 dne 31. srpna umřel jest člověk hříšný. Prostě za něho Pána Boha!“ Odpočíval pod ním Oldřich Sezima Skuhrovský, a to před dveřmi kostela, aby se po jeho náhrobku šlapalo.
Na druhé, níže položené desce, je obsažen nápis obětem okupace a revoluce 1939–1945 a opět jsou zde vypsána jména obětí z Louňovic. Pietní místo působí upraveným dojmem, je udržované a jde tak o důstojnou připomínku padlých louňovických rodáků.
Památník správce velkostatku ALOISE ROSMARINA z roku 1843 na severním okraji
