ZÁMEK byl postaven roku 1702 Janem Antonínem Kořenským z Terešova. V roce 1808 byl po požáru opraven a koncem 19. století jej rodina Chotků přestavěla v pozdně klasicistním slohu, tuto podobu si udržel dodnes.
Podle popisu z roku 1750 měla budova v přízemí 3 pokoje, 3 klenuté místnosti, velkou kuchyň a sklep. V patře byla domácí kaple, vedle ní jídelna, dále 5 pokojů s komůrkou a sál. Vedle sálu byly 2 pokoje a komora. Z původní stavby si do dnešní doby zachovalo zdivo zejména v zadním křídle, kde jsou též zasypané staré sklepy.
V roce 2010 odkoupil celý zámecký areál Tomáš Novák, který je zároveň majitelem jedné z největších tiskáren v České republice. Zámek měl již od svého zrodu štěstí na majitele, kteří toto místo budovali s citem a především srdcem. Nejvýrazněji se do této podoby promítly významné rody Chotků v 18. století a Kabešů v 19. století. Po druhé světové válce byl zámek Vladimíru Kabešovi mladšímu znárodněn a od té doby jej vlastnil stát. Během socialistické éry zámek úžívalo několik subjektů. Nejdříve v zámku operovala Socialistická akademie Praha. Následně v roce 1953 byl v zámku zřízený Kojenecký ústav Ústavu národního zdraví. Od roku 1972 byl také sídlem Ústavu sociální péče pro mládež, řízeného Magistrátem hlavního města Prahy. V letech 1972 až 1974 byla uskutečněná oprava střechy zámku, fasády a byly v něm provedené i vnitřní úpravy, o tři roky později byla zbouraná bývalá konírna v severozápadním cípu parku. V roce 1990 se začalo se stavbou nového pavilonu Ústavu sociální péče na místě bývalé konírny v zámeckém parku. V 90. letech 20. století bylo vlastnictví ratměřického zámku a parku v rámci restitučního řízení vráceno Vladimíru Kabešovi a Ústav sociální péče budovu zámku uvolnil. Přestěhoval se do Odlochovic. Přestože staronový vlastník žil dlouhodobě v USA, stačil za poměrně krátkou dobu nákladně opravit stovky metrů zdí kolem parku a altán v jižní části ohradních zdí. Po smrti Vladimíra Kabeše o zámek ani park nikdo nepečoval, a proto areál chátral.
Po restitucích byl prázdný a má nového majitele, firmu ASTRON print s.r.o. Ta celý zámek rozsáhle zrekonstruovala a dnes můžete zámek navštívit jako hoteloví hosti. Také je zde Restaurant Sequoia a přilehlý opravený park.
Dominantu ZÁMECKÉHO PARKU tvoří dva sekvojovce. Nechal je vysadit hrabě Chotek, majitel panství. První živé větve vyrůstají ve výšce 12 m, výška koruny je 32 m. Koruny jsou souměrné, ve spodní části spíše válcové, výše přecházejí v kužele. Kmen se k bázi souměrně rozšiřuje. Stromy rostou velmi rychle a pravidelně plodí. Mají měkkou, velmi tlustou kůru skořicové barvy, šupinaté, úzce trojboké, kýlnaté, zašpičatělé listy rostoucí ve šroubovici a vejcovité, asi 5 – 7 cm dlouhé, silně zdřevnatělé šišky. Stromy výrazně převyšují ostatní stromy v parku, takže při příjezdu do Ratměřic od východu vidíme vrcholy obou sekvojovců čnít jako věže. Druh pochází ze Sierry Nevady v Kalifornii. Ve vlasti tento druh dorůstá až přes 100 m výšky a stáří kolem 3000 let. Ratměřické sekvojovce mají výšku přes 45 m, stáří odhadujeme kolem 150 let a jsou největší v České republice.
Při odborném výzkumu se v ratměřickém parku určilo celkem 29 jehličnatých a 60 druhů listnatých stromů nebo keřů. Rostou v něm např. japonské jedle mikko a jedle Veitchova, překrásná jedle kavkazská či zajímavý ninan dvoulaločný, který je jedním z nejstarších rostlinných druhů vůbec. Roste zde i vzácný smrk východní, pocházející z Malé Asie.