STUDÁNKA NA POTOKÁCH se nachází v Národním parku České Švýcarsko. Vyvěrá ve svahu pod pískovcovými skalami naproti místnímu domovu důchodců. Jde o stavbičku typickou pro skalní oblast Českého Švýcarska. Kdy vznikla není známo. Skauti tábořící na nedaleké louce, pro které byla studánka zdrojem vody, nad ní vybudovali dřevěnou stříšku ozdobenou stylizovanou skautskou lilií. Jelikož stříška podlehla zubu času, byla studánka na podzim roku 2018 rekonstruována za podpory značky TOMA v rámci projektu Živé studánky. V době pořízení záznamu (listopad 2019) bylo na dně studánky vody po málu a z přepadové trubky voda nevytékala.
Rozvodí – v místě zvaném Na Sedle (Na Pasech nebo Na Pase) probíhá rozvodí Baltického a Severního moře tak, že je zde dům, který stojí několik desítek metrů za hranicí katastru Dolní Chřibské již v sousední obci Rybniště, z jehož jedné strany stéká voda do Severního a z druhé do Baltského moře.
Pověst o potočním kameni
Mezi Rynarticemi a Dolní Chřibskou poblíž místa, kde se říká Na Potokách, se vypíná vlevo od silnice vysoká strmá skála, nazývaná v minulosti Bachstein, česky tedy Potoční kámen. Silnice je v tomto místě sevřena z jedné strany potokem a z druhé strany onou skálou, v jejíž kolmé stěně je vytesán ozdobný rám. V rámu prý byl kdysi obraz namalovaný na památku události, která se tu podle pověsti kdysi dávno udála.
Před mnoha sty lety zavítal do našeho kraje jakýsi panoš. Přišel zdaleka, až od rožmberského dvora. Sotva se tu trochu porozhlédl, padla mu do oka tuze hezká dívka, dcera chudého dřevorubce. Ta však o něm nechtěla ani slyšet, neboť jí byl protivný ustavičným dvořením.
Jednou šla sama lesem, když tu náhle zaslechla zařehtání koně. Polekána se ohlédla a spatřila, že je jí v patách nenáviděný panoš. Nezbylo jí, než se dát na útěk. Hodnou dobu utíkala lesem, co jí síly stačily až se náhle ocitla na samém okraji vysoké skály. Cesta vlevo ani vpravo žádná, za zády nebezpečí a hluboko dole pod ní potok. Hlava se jí z té výšky zatočila, ale zaváhala jen malý okamžik. Pokřižovala se a skočila dolů, odhodlána raději zemřít než se ocitnout v objetí nenáviděného panoše. Panoš zůstal bezmocně stát na kraji skály, zdrcen pomyšlením, že zavinil dívčinu smrt. Pomodlil se za spásu její duše, potom otočil koně a odjel a již nikdy ho nikdo v tomto kraji nespatřil. Dívka ale, snad zázrakem, přežila skok ze skály ve zdraví a bez úhony. Po nějakém čase se provdala za hodného chlapce a byla šťastná.
Obraz v rámu na Potočním kameni pry zobrazoval dívku padající do hlubiny a nad ní jezdce na koni. Zub času hlodal a hlodal, takže už před první světovou válkou byl obraz sotva znatelný a nikdo dnes už neví, jak skutečně vypadal.
CHŘIBSKÁ STRÁŽNICE NEBO VODNÍ TVRZ
Přímo v obci Dolní Chřibská se nachází malá osamělá skalka, na které snad stála skalní tvrz. Skalní pískovcový blok se nachází na soutoku Chřibské Kamenice a Doubického potoka. Na skále jsou patrné příseky a do skály vytesané schodiště vedoucí k vrcholové plošině. Také se zde nachází základové zdivo z velkých kvádrů, které je však podobně jako do skály vysekané sklepy mladšího původu. V případě potřeby zajisté nebyl problém okolí skály zatopit vodou. Objekt stojí na středověké zemské stezce a mohl mít funkci jakési strážnice. Tuto domněnku ale další historické prameny ani archeologické nálezy zatím nepotvrzují. Objevují se také zmínky o tom, že původní tvrz byla přestavěna na mlýn.
CHŘIBSKÉ VODOPÁDY jsou v závěru nevelkého údolí za bývalou Střelnicí asi 1,5 km východně od středu Chřibské. Mezi dvěma zalesněnými výběžky Plešivce tu vzniklo přibližně 700 m dlouhé tiché údolí, přístupné po pohodlné lesní pěšině. Protéká jím malý potůček, u něhož je v jednom místě upravená studánka. Údolí končí poměrně strmým srázem se dvěma skalními stupni, na nichž stékající potůček vytvořil dvojici vodopádů, vysokých asi 1,5-2 metry.
Odborně patří Chřibské vodopády k typu tzv. vodorovných vrstev, které se vyskytují často v oblastech s tropickým klimatem. Zde se vytvořily na horizontálně uložených, nestejnoměrně odolných pískovcových lavicích v závěru údolní rokle.