NAUČNOU STEZKU, která připomíná historii Havlíčkových cest do Batelova i místní události. Když byl Karel Havlíček Borovský malý chlapec, jezdíval na prázdniny na faru do Batelova na Vysočině. Jeho teta tam byla farní hospodyní. Jednu ze svých básní ve vsi nejen složil, ale dokonce ji pojmenoval Dumka na batelovském vršku.
Do Batelova se Karel Havlíček Borovský vrátil také v pozdější době, i když za mnohem méně příjemných okolností. Kočáru, ve kterém ho odváželi do exilu do Brixenu, se porouchalo kolo. Právě ve zdejší kovárně musel udělat přestávku, než dá kovář kolo do pořádku. Při té příležitosti se slavný spisovatel stihl znovu krátce setkat se svým přítelem, místním farářem. Poté ale už následovalo vyhnanství.
Za Havlíčkova mládí býval zdejší nejvyšší kopec Vršek holý a ze skály na jeho vrcholku býval výhled do daleka na krajinu Vysočiny. Její krása básníka inspirovala k napsání díla plného smutku nad poněmčenou kulturou a upadajícím českým jazykem. Nazval ji Dumka na batelovském Vrchu.
Místní vnímali vztah Karla Havlíčka Borovského k jejich obci, a tak už v roce 1921 nechali osadit skálu ve zdejším lese mramorovou pamětní deskou s textem „Zde psal Karel Havlíček Borovský svoji dumku. Na památku stoletého výročí 1821–1921“.
Zastavení – Stará židovská synagoga – Zámecký park – Lipová alej – Starý hamr – Cesta do Mukařky – Grázlovna – V lipkách – Tři kříže – Velký kámen s Havlíčkovou pamětní deskou – kostel sv. Petra a Pavla s farou
Působivý soubor tří vysokých dřevěných křížů s plechovými korpusy z roku 1842 se nachází v lese na severním svahu tzv. Havlíčkova kopce. Malba Krista a dvou lotrů provedená na plechové podložce je pěknou ukázkou lidového malířského umění. Celkový dojem golgotského návrší umocňuje řada menších i větších kamenů rozesetých v blízkosti křížů.
V roce 1843 nechal P. Jan Slavík postavit pod vrcholkem Vršku za pomoci Havlíčkovy „tetinky“ tři dřevěné kříže jako symbol Kristova utrpení. O rok později batelovský mlynář Másilko poskytl prostředky na úpravy cesty ke křížům a na posvěcení prostředního kříže. Lidé z Batelova okolí začali Havlíčkovu nejoblíbenějšímu místu říkat Havlíčkův vršek.
Na Batelovském vršku se nachází Velký kámen, což je zbytek mrazového srubu. Jedná se o geologický termín pro skalní stupně vzniklé vlivem mrazového zvětrávání a následným odnosem horniny.
Blízko Velkého kamene se nachází i Čertův kámen. K němu se váže pověst, jak se vlastně na místo dostal. Kdysi dávno se batelovský hrabě vsadil s čertem, že mu čert za jedinou noc do prvního kohoutího zakokrhání nepostaví nový hrádek na Čeřínku. V sázce byla pochopitelně duše chamtivého hraběte. Tak se čert dal do práce. Létal přes Batelov s obrovskými kusy kamene z lomu pod Javořicí na Čeřínek. K ránu už se začal hrabě děsit, že čert svojí práci přeci jen stihne a on skončí v pekle. Co teď?! I poradil se tedy se svým správcem, což byl chlapík mazaný a ten vymyslel, že přeci nemusí kokrhat jenom kohout. Sám pak tak mistrně napodobil kohoutí zakokrhání, že čert, který právě opět prolétal nad Batelovem, uvěřil, že sázku prohrál, upustil obrovský kámen, který nesl a s klením se vrátil do pekla. A tak byl chamtivý hrabě zachráněn. Ještě dnes můžete na místě, kromě Čertova kamene, najít i otisk čertova kopyta.
U postranního vchodu na hřbitov roste památná LÍPA VELKOLISTÁ, jejíž stáří bylo v roce 2009 odhadováno na 250 let.
Výška je 25 m a obvod 380 cm.
