TRŽNÍ KOLONÁDA je kolonáda na levém břehu řeky Teplé. Je kulturní památkou České republiky. Kolonáda zastřešuje pramen Karla IV. (původně zvaný Žrout), Zámecký pramen dolní a Tržní pramen.
Stavba je bohatě vyřezávanou, otevřenou stavbou postavenou ve švýcarském stylu. Tržní kolonáda je ze tří stran uzavřena dřevěnými stěnami, její průčelí tvoří sloupová arkáda. Objekt vznikl v místech, kde původně stály nejstarší karlovarské lázně. U vývěru pramene Karla IV. si podle pověsti sám císař léčil nemocné končetiny. Původně byly prameny zakryty jednoduchým altánem s promenádní halou.
Před dávnými časy brázdil lesy nedaleko hradu Loket císař Karel IV. se svou družinou. Lovili divokou zvěř. Lovečtí psi tu jednou zavětřili stopu jelena, kterého pronásledovali až na okraj skalního srázu. Lesní zvíře skočilo dolů do propasti a za ním i smečka psů. Dole se opařili horkým pramenitým vývěrem. Moudrý panovník tušil, že taková vzácná voda nepramení všude. A proto v okolí vývěru poručil vybudovat město. Založil Karlovy Vary. Tak praví pověst.
V těchto místech stávaly rovněž nejstarší karlovarské lázně a později i radnice. Vývěry pramenů zde byly původně chráněny jednoduchým sloupovým altánem a krátkou promenádní halou. Dřevěná kolonáda ve švýcarském stylu tu vznikla až později. Projektu se chopili zkušení architekti Ferdinand Fellner a Hermann Helmer. V letech 1882-1883 sem umístili tuhle nádhernou promenádu. O téměř 20 let déle byla kolonáda prodloužena nad vývěr Tržního pramene podle návrhu ředitele městského stavebního úřadu Franze Drobnyho.
Pramen Karla IV. – pramen nazývaný původně „Žrout“ vyvěral již od středověku v prostoru historického Tržiště pod Zámeckou věží. Podle pověsti si právě u tohoto pramene léčil své nemocné končetiny císař Karel IV. Samotná legenda o založení Karlových Varů je zachycena na bronzovém reliéfu „Objevení horkých pramenů Karlem IV.“ od uměleckého kováře Adolfa Zörklera, který je zavěšen přímo nad pramenní vázou.
Dolní zámecký pramen – vývěr pramene byl poprvé objeven v roce 1769 na Tržišti pod Zámeckou věží. Během velmi chladné zimy roku 1784, kdy zamrzla všechna voda ve městě, byl Zámecký pramen rozváděn do veřejných kašen. Karlovarský lékař David Becher tehdy provedl jeho rozbor a zjistil, že má stejné složení jako Vřídlo. V roce 1797 byl vystavěn nad Zámeckým pramenem první altán. Roku 1809 se však vývěr Zámeckého pramene ztratil a znovu se objevil až o 14 let později.
V roce 1830 vznikla nad pramenem první kolonáda, nahrazená v letech 1910-1912 novou secesní Zámeckou kolonádou. Do prostoru výše položené části objektu byl tehdy vyveden nový vývěr Horního zámeckého pramene. Na počátku 21. století byl objekt Zámecké kolonády přebudován na léčebné zařízení Zámecké lázně. Dolní Zámecký pramen byl následně pro veřejnost přiveden do prostoru Tržní kolonády.
Objevení Tržního pramene bylo vlastně dílem náhody. Tryskající voda překvapila dělníky při stavebních pracích v místech historického tržiště pod Zámeckou věží v dubnu roku 1838. Od té doby si vývěr léčivé vody hrál s lázeňáky na schovávanou. Jednou se ztratil, poté znovu vytryskl, a pak celé znovu dokola.
Trvale byl zachycen až po provedení několika hloubkových vrtů. Pramen byl poté jímán v přízemí domu Marktbrunn. Od konce 19. století v prostoru půlkruhové apsidy dřevěné Tržní kolonády z let 1882-1883 vyvěrá dodnes.
Fontána s alegoriemi Dne a Noci od Jana Kotka. Sochař použil portrétů svých dětí: Zesnulá dcera Markétka představuje Den, syn Jan Noc.
Vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice byl postaven v letech 1713– 1716 významným regionálním sochařem Oswaldem Josefem Wendou ze Žlutic .Morový sloup byl zřízen z vděčnosti, že se lázeňskému městu roku 1713 vyhnula rozsáhlá morová epidemie. Slavnostní vysvěcení sloupu provedl roku 1716 tehdejší karlovarský farář František Böhm.
Ústředním motivem pískovcového morového sloupu je Korunování Panny Marie Neposkvrněného početí Svatou Trojicí. Sousoší je postaveno na zeměkouli, ovinuté hadem dědičného hříchu. Základnu objektu tvoří trojboký podstavec, doplněný sochami biskupů sv. Vojtěcha a sv. Augustina a sochou sv. Floriána, patrona hasičů. Celková výška objektu dosahuje 9 metrů.
