CÍSAŘSKÉ LÁZNĚ monumentální lázeňská budova v historizujícím stylu francouzské neorenesance byla skutečnou chloubou. K výstavbě došlo v letech 1893-1895 podle projektu slavných vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera v místě bývalého pivovaru. 5. května 1895 proběhlo položení posledního kamene a svět mohl začít obdivovat nejmodernější balneoprovoz v tehdejší rakousko-uherské monarchii.
Při vstupu do objektu jsou instalována sousoší Léčivé síly a Prasíly.
Objekt Císařských lázní, od roku 1918 nazývaných Lázně I, byl využíván k balneologickým účelům až do konce 80. let 20. století. Následně bylo v Zanderově sále provozováno kasino. Od roku 1994 byla nakonec budova uzavřena a chátrala. V roce 2008 byl objekt bývalých Císařských lázní bezplatně převeden na Karlovarský kraj. V posledních letech prochází lázeňská budova, která byla prohlášena Národní kulturní památkou, postupnou obnovou.
Na malbách jsou vyobrazeny postavy významných návštěvníků města od doby renesance do roku 1791. Je zde portrét Marie Terezie, Johanna Wolfganga von Goethe.
V přízemí se nacházela císařská lázeň, která byla určena pro císaře Františka Josefa I. Ve vnějším traktu je zastřešený dvorek. Okolo něj byly jednotlivé lázeňské prostory.
Při celkové rekonstrukci na přelomu 10. a 20. let 21. století byl v zastřešeném atriu budovy vybudován multifunkční sál od architekta Petra Hájka. Je tvořen samostatnou ocelovou konstrukcí usazenou na šesti nohách, tak aby se nedotýkala historických stěn. Sál je vyveden v červené barvě a akustiku má vyřešenou polohovatelnými přetáčivými panely umožňující přizpůsobení prostoru různým účelů.
Budova Císařských lázní byla dlouhá léta synonymem luxusu. O její provoz se denně staralo až dvě stě zaměstnanců a další personál si s sebou přiváželi samotní hosté. Nejluxusnější místností v jejich útrobách byla Císařská koupelna. I když tak byla pojmenována až dlouho po svém vzniku. Původně se tento VIP prostor určený pro ty nejzámožnější lázeňské hosty nazýval Knížecí nebo Vévodská koupelna.
Jedná se vlastně o soustavu tří propojených místností – salón Císařské koupelny, převlékárnu a samotnou koupelnu. Předpokoje jsou zdobené hedvábnými tapetami, obložené dřevem a vybavené luxusním nábytkem. Koupelna samotná připomíná kapli. Zdobí ji nádherné obklady, které byly vyrobené na zakázku speciálně pro tuto místnost a nikde jinde na světe stejné nenajdete. Protože lázně sloužily původně především jako slatinné, jsou v koupelně hned dvě vany. Dřevěná vana byla určená pro slatinnou koupel, druhá vana byla oplachová.
Všechny koupelny v Císařských lázních byly vybaveny splachovacím záchodem už v roce 1895.
I když byl koupelně navrácen její někdejší vzhled, dnes již funkční není. Posledním, kdo si v ní užil koupel, byl legendární herec Jackie Chan, který v Karlových Varech natáčel jeden ze svých filmů. Za více než sto let provozu tudy ale prošlo mnoho dalších osobností z celého světa. Například perský šáh Muzzefír Eddin, zakladatel Turecka Mustafa Kemal Atatürk, Tomáš Garrigue Masaryk, Leonid Brežněv nebo Jurij Gagarin.
Do koupelny proudila podzemní chodbou s trubkami rašelina z Rašelinového pavilonu, který stojí hned za budovou.
SOCHA KARLA IV. pomník zakladatele lázeňského města, českého krále a císaře římského Karla IV. z roku 1955 od pražského akademického sochaře Otakara Švece stojí v Sadech Karla IV. před Císařskými lázněmi v lázeňském centru. Slavnostní odhalení pomníku proběhlo v květnu roku 1955. Pískovcová figurální plastika představuje panovníka s korunou na hlavě, který drží žezlo model domu.
JELENÍ PRAMEN jedná se o málo známý zdroj pitné vody v Karlových Varech. Možná i proto, že byl zpřístupněn poměrně nedávno. Nachází se na začátku Goethovy stezky, naproti Císařským lázním, na levém břehu říčku Teplé. Tehdy se zde u stezky vrtalo do skály v rámci průzkumných prací, které měly ověřit, zda je možné za Grandhotelem Pupp postavit pozemní kavernové garáže. Vrt vedl od stezky horizontálně směrem pod vyhlídku Karla IV. Pronikl do granitového masivu Jižního vrchu v celkové délce 200 metrů. Jelení pramen byl slavnostně pokřtěn 9. října 2003 při tzv. Páral party.
Teplota vody je poměrně stabilní díky hloubce vrtu a pohybuje se mezi 10 a 11 °C. Jedná se o kvalitní a čistou pitnou vodu neutrálního charakteru s obsahem rozpuštěného kysličníku uhličitého, avšak bez léčebných účinků. Vydatnost pramene je 3 až 4 litry za minutu. Pramen nepatří do řady léčivých pramenů, jedná se o tzv. prostou podzemní pitnou vodu. Podle znalců a vyjádření většiny konzumentů, je voda velmi kvalitní, křišťálově čistá a chladivě osvěžující.
Zrekonstruovaná GOETHOVA LÁVKA byla slavnostně otevřena v r 2022. Původní konstrukce byla z roku 1895. V minulém roce město rozhodlo ji obnovit, rozpadající se konstrukci odstranit a a na její místo zhotovit lávku novou. Dnes usazovaná konstrukce vážila okolo 20 tun včetně kovaného zábradlí a litinových bočnic s ozdobnými prvky. Lávka je 20 m dlouhá, 3,5 m široká, a je vůči toku Teplé šikmá v úhlu 76,6°.
