KOSTEL SVATÉ MÁŘÍ MAGDALÉNY původně středověký gotický kostel obklopený hřbitovem byl postaven ve druhé polovině 14. století na návrší nad Vřídlem uprostřed města Karlovy Vary. V roce 1518 byl kostel renesančně přestavěn. Na počátku 18. století byl však již kostel po několika požárech ve velmi špatném stavu. Rozhodnuto, proto bylo o demolici kostela a výstavbě nového karlovarského chrámu.
Základní kámen kostela byl položen dne 27. dubna 1733. Samotný vrcholně barokní děkanský chrám sv. Máří Magdalény byl poté vystavěn v letech 1733 – 1736 podle plánů významného českého architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Závěrečný kámen do lucerny kostela byl slavnostně položen dne 1. října 1736 byl děkanem Ottickým.
V roce 2010 byl tento kostel prohlášen Národní kulturní památkou. V interiéru kostela si můžete prohlédnout bohatě zdobený barokní inventář z 18. století. V podzemí chrámu stojí za pozornost unikátní pohřební krypta původního gotického kostela, ve které jsou uloženy kosterní pozůstatky ze zrušeného hřbitova. U kostela socha Jana Nepomuckého.
Byzantující jednolodní, pravoslavný KOSTEL SV. PETRA A PAVLA byl vystavěn v letech 1893 – 1898 podle plánů architekta Gustava Wiedermanna z Františkových Lázní.
Vzorem stavby se stal byzantsko-staroruský chrám v Ostankinu nedaleko Moskvy.
Chrám byl 9. června 1897 zasvěcen svatým apoštolům Petru a Pavlovi. Je to jeden z nejstarších a nejvýznamnějších pravoslavných chrámů v zemi.
Potřebné finance na stavbu kostela byly získány díky sbírce mezi zámožnou srbskou a ruskou lázeňskou klientelou a šlechtou. Nový kostel tak nahradil patrně již nevyhovující původní pravoslavnou modlitebnu v Mariánskolázeňské ulici.
Chrám leží na půdorysu řeckého kříže je završen pěti pozlacenými kupolemi. Stěny kostela doplňuje bohatá ornamentální sochařská a figurální malířská výzdoba.
Vnitřní zařízení kostela tvoří bohatý majolikový dřevěný ikonostas s olejovými ikonami světců od malíře Tjurina, vyrobený původně v Kuzněcovu pro Světovou výstavu v Paříži v roce 1900.
U schodiště proti Sadové ulici je umístěn bronzový reliéf Petra I. od sochaře M. Hillera.
Nedaleko se nachází Generální konzulát ruské federace – zastupování zájmů občanů Ruska. Původně vila Silva se nachází v lázeňské části Karlových Varů ve čtvrti Westend.
Dne 24. srpna 1893 zakoupil stavební inženýr Gustav Müller za 32 tisíc zlatých v prestižní městské části Westend parcelu pro stavbu vily. Projekt vypracovali dva drážďanští architekti Rudolf Schilling a Julius Gräbner v lednu 1894, v únoru téhož roku si projekt pak Gustav Müller upravil. Následujícího roku 1895 byla vila v ulici Westendstrasse (dnes Petra Velikého) postavena.
Počátkem sedmdesátých let 20. století byl v Karlových Varech otevřen ruský konzulát. Lázně pro tento účel poskytly vilu Silva.
Pomník Karla Marxe (1818–1883), německého filozofa, z roku 1988 pochází z dílny karlovarského sochaře Karla Kuneše.
Stojí v parku proti ruskému konzulátu na Zámeckém vrchu. Pomník byl vytvořen jako připomínka tří Marxových pobytů v lázních v letech 1874, 1875 a 1876. Slavnostní odhalení pomníku proběhlo dne 5. května 1988 u příležitosti 170. výročí Marxova narození.
Monumentální pomník tvoří bronzová sedící postava Karla Marxe v nadživotní velikosti, umístěna na vrcholu mohutného hranolového podstavce z leštěných žulových desek.
Rozvodna Karlovy Vary – Křižíkova svazu Přespolní elektrárny v Novém Sedle pochází z roku 1914 jako součást kabelové linky vn Nové Sedlo – Tuhnice – Karlovy Vary.
Linka vn byla zařízena na napětí 15 kV vedená kabelem o délce 11,5 km, připojenou transformovnou byla pouze rozvodna Karlovy Vary.
Nacházíme se u původně pozdně gotického KOSTELA SVATÉHO ONDŘEJE z roku 1500. Nad ním, směrem ke Třem křížům, býval Šibeniční vrch. Modlitebnu nechal vybudovat Stefan von Braden, komoří z nedalekého hradu Loket.
Dodnes není známo, kdo byl architektem stavby a kolik stála. Neví se ani, jak církevní památka původně vypadala. Co se ale ví, je, že v roce 1784 císař Josef II. vydal pro celou monarchii nařízení o zrušení hřbitovů uprostřed měst. Rozhodnutí tenkrát souviselo se šířením epidemií. A proto poslední cesty zemřelých nově vedly sem na kopec u svatého Ondřeje, a ne do kostela svaté Máří Magdalény, který leží u řeky. To trvalo až do roku 1864. Poslední pohřeb se na něm uskutečnil 1. 1. 1865. Poté se nebožtíci začali pohřbívat na nově vzniklém posledním místě odpočinku, a to ve čtvrti Drahovice.
Hřbitov kolem kostela svatého Ondřeje byl tak zrušen. V roce 1913 se z něj stal Mozartův park, a to díky hrobu Františka Xavera Mozarta syna slavného skladatele, který se v Karlových Varech v roce 1844 léčil s rakovinou jater. Ve stejném roce ale nemoci podlehl a byl pochován právě na Ondřejském hřbitově. Kuriozitou je, že na náhrobku, který nechala vyhotovit jeho milenka Hraběnka Cavalcabé, je uvedeno jméno tak, jak jej milovala a oslovovala: Wolfgang Amadeus Mozart. Náhrobek je jediný svého druhu, neboť slavný otec byl bez náhrobku v prosinci 1791 pohřben ve společném hromadném hrobě.
Po 2. světové válce byl kostel zrušen a postupně chátral. Dokonce se zde v dobách komunismu provozovala restaurace. Jeho vzkříšení nastalo téměř po 100 letech. Zdevastovaný svatostánek byl převeden do vlastnictví Řeckokatolické církve a v letech 2005-2009 proběhla jeho celková rekonstrukce.
KOSTEL SV. PETRA A PAVLA – pseudorománský jednolodní kostel
Původně jednoduchý pseudorománský kostel bez věže byl postaven v letech 1854 – 1856 architektem Gustavem Heinem. Pozemek pro zřízení modlitebny pro všechny nekatolické lázeňské hosty za tehdejším karlovarským městským pivovarem, dnes budovou Císařských lázní, věnovala hraběnka Schamburg-Lippe. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen dne 1. července 1856. Později si během „zlatého věku“ Karlových Varů si anglikánská a pravoslavná církev postavily vlastní kostely a kostel připadl církvi luteránské. V letech 1864 – 1865 byl kostel rozšířen o nové hlavní průčelí s věží. V letech 1893-1894 byl kostel upravován pod vedením architekta Jullia Zeissiga z Lipska a dostal svou konečnou podobu.
bývalá fara
Od roku 1946 patří kostel sboru dr. Pavla Farského církve československé husitské.
FARNÍ SBOR ČESKOBRATRSKÉ CÍRKVE EVANGELICKÉ – sbor byl založen roku 1951. Již v roce 1554 se Karlovy Vary staly městem, oddaným Lutherově reformaci církve. I zde však po třicetileté válce proběhla rekatolizace a teprve kolem roku 1850 zde začali němečtí evangelíci vytvářet církevní sbor augsburského vyznání.
PAMÁTNÍK ŽIDOVSKÝM OBĚTEM 2. SVĚTOVÉ VÁLKY stál původně na zbytcích synagogy spálené nacisty v roce 1938.
Židovská synagoga v Karlových Varech byla postavena v r. 1877 podle návrhu architekta A. Wolfa v maursko-románském slohu s jednou velikou a dvěma postranními kopulemi. Během tzv. křišťálové noci 9.-10.11.1938 byla synagoga nacisty zničena a vypálena, v r.1939 byly trosky zbořeny. Na místě zbořené židovské synagogy byl v roce 1957 postaven památník připomínající synagogu i židovské oběti nacizmu. Památník byl zrestaurován a přemístěn za finančního přispění Česko-německého fondu budoucnosti.
SOCHA PANNY MARIE – jedna z nejstarších soch byla obnovena roku 2016 nedaleko bývalého Šibeničního vrchu. Socha Panny Marie pochází z roku 1703. Původně socha, kterou nechal Leopold Selb zhotovit, sloužila odsouzeným, aby se zde mohli naposledy pomodlit při cestě na popravu.
Pískovcová barokní socha představuje Pannu Marii stojící na hadovi, který obtáčí Zemi. Výjev symbolizuje vítězství dobra nad zlem.
SMÍRČÍ KŘÍŽ – kopie původního kříže z roku 1624, kterou vytesal do pískovce Petr Lintemer, stojí od roku 2000 několik metrů od torza originálu. Původní kříž, který vznikl na památku znovuzavedení katolicismu, byl zničen vandaly roku 1965.
