Rozhledna ŠTĚPÁNKA (958 m.n.m.) se nachází na vrcholu kopce s názvem Hvězda nad obcí Příchovice. Je nejstarší rozhlednou Jizerských hor, její stavba byla zahájena knížetem Camillem Rohanem roku 1847.
Alej byla vysázena 20. října 2012 pod patronátem obce Kořenov a obecně prospěšné společnosti Jizerky pro Vás. U každého ze stromů je napsáno, kdo jej vysázel. Zároveň zůstalo v aleji zachováno několik původních stromů. Krásná procházka alejí s výhledem na Jizerské hory.
Nepřehlédněte kříž u cesty.
Cestou minete chatu Hvězda, která se nachází na rozhraní CHKO Jizerské hory a Krkonošského národního parku 300 metrů pod rozhlednou Štěpánka v nadmořské výšce 920 metrů.
Kníže Rohan kopec na jeho počest přejmenoval na Štěpánovu výšinu a zahájil zde stavbu rozhledny. Byla však postavena pouze základna věže se vchodem, kdy se arcivévoda přestal těšit přízni vídeňského dvora a odešel do Uher. Kníže, který stavbu zahájil zřejmě pro posílení svého vlivu ve Vídni, práce pozastavil a torzo věže poté stálo nad Tesařovem celých 40 let. Udržoval ji Horský spolek a turisté sem chodili pozorovat slunce.
Zajímavé národností poměry této části hor se odrazily i na nedokončené rozhledně.
Rozhlednu od knížete převzal Horský spolek a o 4 roky později byla dostavěná věž otevřena.
O Štěpánce se vypráví pověst, podle níž kníže Rohan stavbu zastavil na varování cikánky – hadačky, která mu předpověděla, že zemře brzy po dokončení věže. Roku 1892 byla rozhledna dokončena a kníže Rohan skutečně zemřel do měsíce poté.
Obliba rozhledny Štěpánka je po celou dobu její existence obrovská – s jejím obrázkem bylo vydáno rekordní množství pohlednic, její charakteristická siluleta byla prezentována jako Rigi Jizerských hor, až do Kořenova se odtud jezdívalo na saních i lyžích.
Poblíž rozhledny tradičně stojí dřevěný stánek s občerstvením, zajímavý je i kamenný stůl s lavicí u jejího vchodu. Za věží jsou trosky kamenného válečného kříže, který měl být údajně symbolickým místem zdejších nacistů za 2.světové války.
Poblíž rozhledny je zajímavý kamenný stůl s lavicí u jejího vchodu a pamětní deska expedice ALTAJ 2007 NA POČEST JÁRY CIMRMANA.
Cimrmanologové dosáhli vrcholu altajské hory expedice českých cimrmanologů v pátek pokořila vyhlédnutou horu v ruském pohoří Altaj. Cesta za pojmenováním hory po fiktivním českém géniovi Járovi Cimrmranovi byla úspěšná.
Na vrcholu byla vztyčena česká vlajka a zakopána vrcholová kniha se jmény všech, kdo na expedici pod heslem „Národ tobě, Járo Cimrmane!“ přispěli. Samotná hora se však po Cimrmanovi zatím nejmenuje.
NĚMECKÝ VÁLEČNÝ KŘÍŽ, který ve formě medaile dostávali vojáci wehrmachtu za druhé světové války, za odvahu, stával vytesán z kamene nedaleko rozhledny Štěpánka. Šlo o jedinou památku svého druhu u nás, po útoku vandalů jsou jeho fragmenty ve vrchlabském muzeu.
Žulový Železný kříž v „nadživotní“ velikosti vytesaný z žulového kamene připomínal, že mnozí sudetští Němci se narodili tady v Jizerských horách, v někdejším Československu. Místní Němci jej vztyčili u rozhledny Štěpánka v květnu 1944. Byl odvozen ze vzoru Železného kříže 1939, tj. nesl uprostřed hákový kříž – znak NSDAP a později výsostný znak Třetí říše. Byl vztyčen na památku padlých příslušníků říšské branné moci a Zbraní SS z Kořenova a okolních měst a vesnic.
Kříž obklopovaly také větší kameny (moderní menhiry), které dohromady tvořily kruh. Každý z nich měl na sobě kdysi cedulku s názvem obce, kde mrtví před narukováním bydleli. Jejich smrt připomínaly helmy a část výzbroje položené před balvany. Tvořily kruh, do něhož přicházeli pozůstalí. Zdůrazněme, že se rozhodně nejedná o uctívání nacistických symbolů anebo samotné ideologie. Jde především o akt smíření. Mnozí místní do války jít nechtěli, ale byli Němci, rukovat museli a poté, co kdesi daleko zemřeli, jim pozůstalí z řad rodiny či přátel alespoň postavili vzpomínkový kámen. Místo tak představuje symbolický hřbitov.
V pondělí 25. března 2023 byl kříž poničen – zatím neznámý pachatel jej shodil z podstavce a kříž se rozbil na kusy. Kusy rozlámaného kříže jsou nyní ve vrchlabském muzeu Správy KRNAP, které řeší, co s ním bude dál.
MAJÁK JÁRY CIMRMANA je nejmladší dřevěná rozhledna Jizerských hor. V budově pod rozhlednou se nachází muzeum Járy Cimrmana, které bylo otevřeno spolu s Majákem; přístup na rozhlednu je přes muzeum.
Podle výpovědí pamětníků Cimrman během svých toulek liptákovským okolím pomýšlel na vztyčení „věže, ne nepodobné té pařížské“. Na památku mistrovu neomezenému rozhledu a nehynoucí slávě byl tento Maják Járy Cimrmana vztyčen roku 2013.
Rozhledna byla postavena v letech 2011 až 2013 podle projektu Hutě architektury Martin Rajniš, Technické parametry: výška rozhledny včetně stožáru: 23,7 m – výška rozhledny po zastřešení:19,2 m – vyhlídková plošina je ve výši 16,9 m- průměr rozhledny: 3,4 m
Na rozhlednu vede 115 schodů. Jako materiál na stavbu bylo použité borové dřevo a její originální konstrukce svým tvarem skutečně připomíná maják.
Stavbu muzea a rozhledny, financovali majitelé sousedícího penzionu U čápa bez evropských dotací. V blízkosti objektu byl na místě bývalé skládky a střelnice vybudován Lesopark Na Sluneční, autorů studia Strašné dítě/Enfant Terrible, dřevěné prvky vytvořili David Smrčka, Jaromír Bernart, Lenka Klodová a Adam Spolnik. Na projektu spolupracovaly i děti ze základních škol v Kořenově a polském Kopanieci.
Jediné oficiální MUZEUM našeho génia, dobrodruha, cestovatele a vynálezce bylo otevřeno v létě 2013. Exponáty pocházejí z mistrovy pozůstalosti a uchovávaných památek na jeho pobyt v tomto kraji. Je v něm umístěna značná část předmětů a vynálezů Járy Cimrmana donedávna přechovávaná v depozitářích společnosti a Divadla Járy Cimrmana v Praze.
Významná část sbírek vznikla také díky vzácným darům od občanů z širokého okolí. Zároveň můžete žasnout nad předměty z doby jeho vrstevníků, zabývající se nejrozličnějšími druhy lidské činnosti.
Venkovní expozice a proměňující se LESOPARK s Liptákovskou stodolou a hospodářským vybavením, která je volně přístupná. K vysázeným stromům a prvním prolézačkám v průběhu roku přibyly další skluzavky, houpačky, prolézačky, proutěné bludiště a cyklus kamenných pohádek. Tak jak bylo záměrem tvůrců Vlastimila Plecháče, Aleše Voverky, Lenky Klodové a společnosti Strašné dítě, je tento zušlechtěný přírodní kout u Sluneční.
Byl zde vysazen strom Olgy Havlové. V roce 2018 by se Olga Havlová, zakladatelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, dožila 85 let. Na její počest bude v České republice vysazeno 85 stromů dobré vůle. Tu čest, stát se součástí tohoto projektu a vysadit strom Olgy Havlové, dostal i Lesopark na Sluneční v Areálu U Čápa na Příchovicích. Zasadili Buk lesní Rohanii
V roce 2019 byl odhalen pomník z kamenného bloku s kovovou deskou a nápisem „Jdu s hlavou vztyčenou…“, který je věnován Miladě Horákové. Památník, který vznikl z iniciativy Vlastimila Plecháče za podpory obce Kořenov, tvoří blok křemencové skály s kovovou pamětní deskou. Deska nese citaci z posledního dopisu Milady Horákové a její prolamovaný profilový portrét.
Probíhá zde akce: Zasaď si svůj strom, kdy za příspěvek, který poslouží na údržbu lesoparku, si zde zasadíte svůj vlastní strom a začnete tak vytvářet nový příběh.
K majáku a muzeu patří také venkovní expozice s Liptákovskou stodolou a hospodářským vybavením, která je volně přístupná. Uvidíte předměty, které vám možná budou povědomé, ale i takové jaké svět neviděl.