ZÁVODNÍ SÁŇKAŘSKÁ DRÁHA SMRŽOVKA první sáňkařská dráha vznikla ve Smržovce již roku 1912 a ta, která tu stojí nyní, vznikla v letech 1972 – 1975. Je dlouhá 1 020 m, má převýšení 82 m, dosahuje se zde průměrné rychlosti 79,6 km/h, maximální 103 km/h, raritou je kruhová 400o zatáčka. V dnešní době dráha kromě závodů slouží také k výcviku zahraničních závodníků
Zlatý čas saní ze Smržovky nastal především v šedesátých letech a na začátku sedmdesátých 20. století. 1020 m dlouhá závodní dráha s převýšením 82 m zde stojí od let 1972 – 1975. K raritě patří kruhová 400stupňová zatáčka. Maximální rychlost, která zde byla změřena je 103 km za hodinu, v průměru se jezdí rychlostí 79,6 km za hodinu.
Smržovští sáňkaři patřili již mezi dvěma válkami k mezinárodně úspěšným. Hani Finková byla ve 30. letech dvakrát mistryní Evropy, Alfréd Soukup skončil na dvousedadlových saních druhý. Ano, ten známý Soukup, výrobce saní. Pro zajímavost – Alfréd Soukup startoval ještě v roce 1961, ve svých 75 letech, na mistrovství ČSSR na Slovensku.
2. světová válka tradici sáňkařských závodů přerušila, ale již v roce 1946 ji bratři Josef a Bohuslav Patrmanovi obnovují, když pořádají první poválečný závod a zakládají sáňkařský oddíl.
Zlaté období smržovských saní, které spadá do 60. let a začátku 70. let 20. století, se rozjíždí, u nás i ve světě jsou známá jména smržovských závodníků. Vzpomeňme alespoň na ty nejúspěšnější a nejznámější: Horst a Roland Urbanovi, Dana Beldová – Spálenská, Erich Peukert, Jiří Hujer, Jan Hamřík, Anelis Vaterová – Vobořilová, Hana Nesvadbová, Manfred Novotný, Petr Škrabálek a další.
Scholzeho kříž nechal po svém návratu z Brazílie v roce 1900 zhotovit Josef Scholze, majitel nedalekého hostince a lesník. Kříž je poděkováním za šťastný návrat domů.
