Tanvaldská vrchovina je geomorfologický okrsek v Jizerských horách, který je tvořený převážně z porfyrické žuly a granodioritu. Jedním z jejích výrazných vrcholů je pak hora ŠPIČÁK (810 m. n. m.) s přívlastkem „TANVALDSKÝ„, který ji tak v názvu rozlišuje od ostatních stejnojmenných kopců a dává příslušnost k městu Tanvald v okrese Jablonec n. Nisou. Svahy Špičáku a okolí jsou největším střediskem sjezdového lyžování v Jizerských horách.
Na svazích malého a velkého Špičáku pramení čtyři potoky, z nichž se vlévají tři do řeky Kamenice a jeden do Desné.
Hora se jmenuje Špičák, takto krátký název lze najít i na mapě III. vojenského mapování a jeho německý ekvivalent, Spitz Berg, na mapě II. vojenského mapování. Přívlastek tanvaldský rozlišuje Špičák od jiných stejnojmenných kopců a zároveň popisuje příslušnost k městu Tanvald, na jehož katastrálním území se hora nachází. Název Tanvaldský Špičák je používán pro železniční stanici na trati Smržovka – Josefův Důl, rozhlednu na vrcholu a lyžařský areál na severních svazích.
Díky sjezdovkám na severním svahu Špičáku je lokalita v současné době vyhledávaným lyžařským střediskem. V roce 2009 oslavila rozhledna 100 let svojí existence.
Na vrcholu stojí osmnáct metrů vysoká ROZHLEDNA, jejíž základní kámen byl položen roku 1908 a v následném roce 1909 už byla zkolaudována a otevřena veřejnosti. Byla otevřena albrechtickou sekcí Německého horského spolku dle projektu známého architekta Roberta Hemmricha a na počest 60ti let vlády císaře Františka Josefa I. nazvána „Jubilejní rozhledna císaře Františka Josefa I.“
Tam vystoupáte po 71 schodech (dohromady 101 schodů) a nahoře se Vám naskytne nádherný kruhový rozhled po celých Jizerských horách, přes Krkonoše a Černou studnici až po Ještědský hřeben.
Chata byla otevřena roku 1910, rok po otevření věže. Dlouhou dobu byl těmito aktivitami spolek zadlužen. Aby se daly pokrýt směnky, musel prodávat některé pozemky. Navíc ze 135 členů spolku bylo 61 odvedeno na fronty 1. sv. války. V poválečných letech prodělal Špičák řadu změn. V roce 1923 sem byl zaveden vodovod, v letech 1929-30 byly výrazně rozšířeny budovy, které stavebně na rozhlednu navázaly. Kromě dvou prostorných hostinských místností, verandy a sálu zde návštěvník našel i osm pokojů pro hosty a místnost na uložení sportovního náčiní. Objekt byl elektrizován. Stavební úpravy z těchto let jsou také posledními, které Špičák prodělal a jeho dnešní podoba je právě z roku 1930, kdy se rozhledna do chaty úplně ponořila.
U chaty přilehlé k rozhledně je POMNÍČEK na paměť oslav 1. máje 1890 a manifestačního srazu z roku 1893. Jednalo se o zakázané prvomájové společné demonstrace německých a českých dělníků 1.5.1890 a českoněmeckého tábora lidu za všeobecné hlasovací právo a snížení pracovní doby, konaného 18.6.1893.
Výrazný vrch Tanvaldský Špičák byl oblíbeným místem turistů již dříve. 
O tom svědčí FANTEROVA SKÁLA, upravená skalní vyhlídka, která byla v roce 1889 pro větší pohodlí turistů zpřístupněna. V dřevěné boudě nedaleko skály prodávali místní podnikatelé unaveným výletníkům po náročném výstupu lahvové pivo.
Dne 4. května 2002 byl zde slavnostně odhalen KČT v Tanvaldu PAMÁTNÍK tanvaldských turistů za účelem připomenutí počátku nového MILÉNIA. Tady se můžeme dozvědět něco o harmonii obou polarit, o jejich střídání a splynutí. Všechna tři místa pak spojuje impuls života, optimální čas a podmínky, nová příležitost, odvaha ke změně, novému životu, svobodnému bytí. Zkuste si zde jen tak…sednout, být a volně dýchat. Nebo se jen tak pro radost těšit z krásné přírody a okolní krajiny.
Rozhledna ŠPIČKA na Malém Špičáku stojí v místě, kde v minulosti začínala Tanvaldská bobová dráha dlouhá skoro kilometr a půl. Postavena před 1. světovou válkou. Roky ovšem chátrala a teď se koryto dráhy využívá jako freerideová cyklotrať.
Kromě zvláštního tvaru připomínající obrácený bob nebo lžíci je ale velmi specifická i svým povrchem, který je zakřivený. Na něm je zrcadlený obraz deformovaný, barvy a odlesky se kroutí a mísí. Za slunečných dnů bude spodek vyhlídky zářit do dálky, protože má povrch z leštěného kovu. Příchozí, kteří dojdou až pod rozhlednu, pak na lesknoucí se ploše uvidí odraz okolní přírody.
Oválná vyhlídková plošina je umístěna na třech kovových vzpěrách ve výši dvou až čtyř metrů nad vrcholovou skálou. Přístup na plošinu umožňují dva žebříky, první o 16 stupních vede na vrchol skály a další o 10 stupních na samotnou plošinu.
Unikátní rozhlednu navrhli architekti libereckého studia Mjölk.
