ZÁMEK LIPTÁL stojí ve středu obce. Menší barokní zámek byl postaven majiteli místního panství na místě starého fojtství. Stalo se tak patrně koncem 17. století za Lindenbergů či Sedlnických z Choltic. Roku 1710 získali panství Kopenicové, kteří vlastnili Liptál do roku 1790. V roce 1930 se vlastníkem liptálského statku a zámku stal hrabě Brandenstein-Zeppelin. Jako německému státnímu příslušníkovi mu byl zámek po skončení 2. světové války v roce 1945 zkonfiskován ve prospěch obce.
Dvoukřídlý empírový patrový zámek s barokním jádrem, mansardovou střechou a vstupním rizalitem ve dvorním traktu hlavního křídla stojí nad soutokem potoka Rokytenky a Syrákovky. V severním průčelí zámku je erb hraběte Jana Františka ze Stommu.
Před zámkem se rozkládá pozůstatek přírodně krajinářského parku z počátku 19. století, který je volně přístupný. Zámek, který je chráněn jako kulturní památka České republiky, je dnes uzavřen.
Torzo parku v nejbližším okolí zámku ve středu obce Liptál je v současnosti jedinou dochovanou částí původního zámeckého parku z návrhu Maxmiliána Errase pro hraběte Jana Karla Stomma z roku 1822.
Tento ČERVENOLISTÝ BUK před zámkem je jedním z posledních stromů, které se dochovaly z původního návrhu parku Maxmiliána Errase pro hraběte Jana Karla Stomma z roku 1822. Za památný strom byl buk vyhlášený v roce 2007. Jedná se o atraktivní červenolistý kultivar buku lesního. Obvod kmene tohoto buku je 376 cm a vysoký je 25 m.
Historická ZÁMECKÁ STUDNA se nachází v těsné blízkosti zámku. Studna byla opravena v roce 2021 a byla opět opatřena ruční pumpou. V roce 2022 byla studna doplněna o vodní herní prvek, aby byla studna stále využívaná.
JILM je památným stromem od roku 2007. Esteticky významná a zajímavá dřevina – větví se do několika samostatných kmenů. Stejně jako památný buk i tento jilm pochází z návrhu původního parku z roku 1822. Jilm má mohutnou korunu, vysoký je 25 m a obvody kmenů jsou 291, 215, 185, 168 a 132 cm.
Velkou prestiž si získal mezinárodní folklorní festival Liptálské slavnosti. Byl inspirován malířem a folkloristou JANEM KOBZÁNĚM – při odhalení jeho pomníku v parku před zámkem. Valašského spisovatele a malíře Jana Kobzáně, autora loga firmy Baťa. Jan Kobzáň také významně přispěl ke kulturnímu a společenskému dění v obci. Podílel se na vzniku místního tanečního souboru LIPTA. V jeho výtvarné tvorbě se objevují kresby s lidovou tématikou, především zachycující život a tradice na Valašsku.
