KRÁSNÁ LÍPA – město s 4 000 obyv. při horním toku říčky Křinice. Město s dlouholetou textilní tradicí, leží v mělkém údolí horního toku říčky Křinice na rozhraní Českého Švýcarska a Lužických hor. Od roku 2000 je město sídlem Správy Národního parku České Švýcarsko.
Krásná Lípa je poprvé doložena roku 1361 a dlouhou dobu zřejmě byla jediným sídlištěm v celém okolí. Předkové pánů z Lipé povolali tehdy z Horních Frank asi 30 rodin kolonistů. Již dlouho předtím stál nedaleko odtud hrad Krásný Buk, který byl ale roku 1339 zničen a některá jeho práva byla údajně přenesena na majitele Staré rychty, která stála až do roku 1731 na křižovatce cest v místech dnešního Krásnolipského náměstí. Sousední ves Krásný Buk, připomínaná poprvé roku 1485, vznikla pravděpodobně až po válkách husitských.
Ještě v polovině 16. století patřila Krásná Lípa k tolštejnskému panství, ale 7. března 1573 ji Kryštof ze Šlejnic prodal bratřím Abrahamovi a Jindřichovi z Vartenberka, kteří ji připojili ke kamenickému panství. V roce 1614 panství získali Vchynští z Vchynic a Tetova (od roku 1619 rod Kinských), jehož příslušníci podporovali rozvoj řemesel. V roce 1731 přijal hrabě Filip Josef Kinský do svých služeb anglického textilního odborníka Johna Barnese, který zde založil manufakturu na přízi. Téhož roku 3. srpna získala Krásná Lípa od císaře Karla VI. statut městyse a roku 1733 byly novému městečku uděleny trhy. 5. června 1870 se Krásná Lípa stala městem. O rok dříve (1869) byla obec napojena na železniční síť. Za doby Rakouska – Uherska byla Krásná lípa jedno z nejprůmyslovějších a nejbohatších míst Čech, vyráběli se zde punčochy, úpletové zboží a našli byste zde textilky všeho druhu. Městečko je také typické starými vilami, téměř se podobající zámečkům, kde dříve bydleli továrníci a majitelé zdejších továrních objektů.
Nejvyššího počtu 6930 obyvatel dosáhla v roce 1910, poté se jejich počet pomalu snižoval. Ke značnému úpadku města došlo po odsunu původních německých obyvatel v letech 1945-1946, kdy se počet obyvatel snížil asi na polovinu a zbořeno bylo přes 300 opuštěných domů.
Vedle rozvoje průmyslu je 2. polovina 19. století spjata také s rozvojem turismu, 23. srpna 1885 byl v Krásné Lípě založen Horský spolek pro nejsevernější Čechy, který se zasazoval o vytváření turistické infrastruktury.
MĚSTSKÝ ÚŘAD novorenesanční budova se secesními prvky byla postavena v letech 1899-1900 jako sídlo spořitelny. Budova je usazena v parkové zeleni v Sadech Karla Hiekeho.
Součástí Krásné Lípy jsou:
DLOUHÝ DŮL je vesnice, část města Krásná Lípa. Nachází se asi 3 km na západ od Krásné Lípy. Je zde evidováno 70 adres. V roce 2011 zde trvale žilo 29 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1720. Vesnice byla založena na panství Lipová hrabat Kinských jako řemeslnická osada v lesnatém údolí, protkaném vodními nádržemi. Tyto nádrže, určené k plavení dřeva, zde vznikly již po roce 1582, kdy Šlejnicové prodali lesní revír Vlčí hora saskému kurfiřtovi. Dlouhý Důl je od roku 2005 chráněn jako vesnická památková zóna.
HELY je malá vesnice, část města Krásná Lípa. Nachází se asi 2,5 km na západ od Krásné Lípy. Je zde evidováno 10 adres. V roce 2011 zde trvale žilo devět obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1614. Do poloviny 20. století tvořili obyvatelstvo obce čeští Němci. Po druhé světové válce byli němečtí starousedlíci vysídleni a obec se takřka úplně vylidnila.
KAMENNÁ HORKA – dobře udržované staré chalupy a podstávkové domy. Od jara 2018 funguje na okraji Krásné Lípy na tzv. Kamenné Horce neobvyklý a nepřetržitě otevřený luční samoobslužný bar, který zde založil místní nadšenec a umělecký kovář Míla Petrášek se svou partnerkou Marjánkou Krásnolipskou. Velmi vkusnou formou vybudovali na místní louce s překrásnými výhledy do okolí odpočinkové místo, kde se můžete občerstvit regionálními nápoji jako je pivo Falkenštejn či BB Cider, v nabídce najdete i řadu běžných nealkoholických nápojů, lze si zde zakoupit drobné občerstvení v podobě buřtu s chlebem, sušenky apod. Využít můžete i sporák a připravit si specialitku dle vlastní fantazie z vlastních produktů, které si přivezete. Jedinečné na tom všem je, že bar funguje na základě poctivosti lidí. Poté, co se zde sami obsloužíte, vypijete či sníte vše dle libosti, zaplatíte pak dle přiloženého ceníku odpovídající částku do kasičky.
KRÁSNÝ BUK, dnes součást Krásné Lípy, měl rozvinutý textilní průmysl. V roce 1877 zde byla založena pletárna Gustava Jägera. Dále se tu bělilo prádlo a na tehdejší dobu zde hodně práce odvedla také parní pila. Tolik o prádlu, kterém naši rodiče nebo respektive babičky říkaly, když byla zima, že si obléknou „Jégrovky“.
KYJOV protáhlá ves (364 m) při Křinici. Výklad názvu obce je spojován buď s pastevectvím skotu nebo s označením přístřešku – kavny – sloužícího při těžbě hornin či nerostů v okolí. Nebo jméno vsi (Kyaw) se poprvé připomíná v roce 1377. Obec zřejmě ve 30leté válce zanikla, či ještě dříve, protože podle tradice ji založil tkadlec a bylinkář Kryštof Riedel po roce 1650. Zajímavostí je, že se tu podle nálezů v okolí, těžila železná ruda, stával zde obilný mlýn i panská pila pod rybníkem v místech dnešní přehrady.
Mezi Kyjovem a Dlouhý Dolem napříč údolím Křinice prochází geologická linie lužického zlomu, rozhraní mezi kvádrovými pískovci a brtnickou žulou. Jižně od údolí se vyskytuje malý ostrůvek jurských vápenců – podobně jako na Vápenném vrchu.
SNĚŽNÁ je malá osada asi 2,5 km na severozápad od Krásné Lípy jejíž je dnes součástí. Trvale zde žije 29 obyvatel. Tato nevelká osada je rozptýlená na malé náhorní planině nad údolím Křinice. Byla založena při tzv. dominikální kolonizaci v 17. století na místě starého seníku a pozdější myslivny.
VLČÍ HORA je ves v sedle mezi Vlčí horou a Kamenným vrchem. Poměrně rozsáhlá, částečně roztroušená zástavba navazuje východním směrem na Zahrady a jižním směrem na Dlouhý Důl. Přirozeným centrem vsi je prostor kolem kostela, bývalé rychty (č.p. 40) a školy, kde stával i vyhlášený Wenzelův hostinec a kde byla později postavená ne zrovna s okolím ladící stavba nového hostince (dnes čajovna a aromaterapeutické centrum Nobilis Tilia). Ve vsi řada dochovaných roubených, v menší míře i hrázděných staveb z 18. a 19. stol.
Ves založena na panství Haňšpach (Lipová) pravděpodobně koncem 17. stol – první zmínka 1719. Řada domů vznikla v souvislosti s rozvojem podomácké textilní výroby (přadláctví, tkalcovství a bělení) v 19. stol.
ZAHRADY – ves (433 m) při silnici na planině rozvodí Severního a Baltského moře. Ves vznikla zřejmě koncem 17. st.- prvně doložena 1720 – na panství Haňšpach (Lipová), údajně z usedlostí tzv. zahradníků (tj. usedlostí s malým pozemkem, které stály tam, kde lesem končily lány Krásného Buku). Domácké pletařství (zejména punčoch) přešlo začátkem 19.století na tovární výrobu (nejstarší závod z roku 1833).
