Již od roku 1727 vévodí horní části Masarykova náměstí SLOUP BLAHOSLAVENÉ PANNY MARIE se sochami čtyř 
patronů (sv. Vavřince, sv. Jan Nepomucký, sv. Šebestián, sv. Florián). Občané z Bystřice nechali sloup postavit v roce 1727 kameníkem Josefem Kurátorem jako poděkování za odvrácení nebezpečných požárů v letech 1718 (možná 1720) a 1723. Mariánský sloup byl obnoven v roce 1868 kamenickým mistrem Josefem Novákem. K dalším známým opravám došlo v letech 1960, 1979, 1992 a pak 2002–2003, kdy akademický sochař Otakar Marcin opravil kamenné zábradlí a zbývající tři originály nahradil kopiemi (originály Panny Marie, sv. Jana Nepomuckého a sv. Vavřince skončily v depozitáři městského muzea). Dnes je tento sloup chráněn osmi nízkými žulovými sloupky, spojenými litinovými řetězy.
PAMÁTNÍK OSVOBOZENÍ se stal jedním z dominantních prvků jižní části náměstí. Je tvořen 3,7 m vysokým železobetonovým soklem, obloženým sedmi pískovcovými deskami a především 2,8 m vysokým pískovcovým sousoším, které představuje rudoarmějce a partyzána
. 
Pískovcové sousoší ve středu KAMENNÉ KAŠNY v dolní části náměstí pod vodní kaskádou. zhotovil je sochařský závod Jana Eduarda Tomoly v Brně, 1886. Sousoší osazené na bystřické kašně je tvořeno pískovcovým soklem se zlacenými nápisy z obou stran. Nápisy na soklu: zlacený nápis v rámu, na přední straně: POKLAD VÍRY TISÍC LET JIŽ MÁME/ Ó KÉŽ JEJ I /VĚRNĚ ZACHOVÁME/ SNAHOU/ CYRILLA A METHODA. Zlacený nápis na zadní straně: SVATÍ BRATŘI! / NEOPOUŠTĚJTE/ MORAVANŮ/ DOBRÝCH.
Kašna s plastikami sv. Cyrila a Metoděje byla v roce 2010 začleněna do nové úpravy náměstí s tekoucími vodními kaskádami. V roce 2014 přibyly 4 chrliče v podobě zubřích hlav od M. Beneše.
BUDOVA SPOŘITELNY je zajímavá stavba architekta Friewalda. Objekt spořitelny, sousedící s budovou městského muzea, byl vystavěn v místech staršího historického domu v roce 1931 podle plánů architekta Freiwalda rodinnou firmou bratří Hutařů. Hodnotným prvkem je dominantní vzhled průčelí, zdobený sloupovím, doplněným figurálními plastikami.
DŮM ČP. 52 je pozdně barokní budovou, zachovávající původní členění hlavního průčelí včetně okenních šambrán a rámování vjezdového portálu, doplněného datací vzniku domu roku 1756.
PIETA pískovcová socha v horní části náměstí, autor neznámý, 1881. Základ této památky tvoří obdélníkový podstavec se zlaceným nápisem a vysoký sokl s profilovanou římsou, na němž je pod křížem umístěna realisticky pojednaná socha truchlící Panny Marie s mrtvým Ježíšem. Vysoký sokl je po obou stranách ozdoben volutami a uprostřed v oblouku vysokým reliéfem Josefa s Ježíškem. Zlacený nápis na přední straně: O všichni, kteříž tudyto/ jdete! pohleďte a vizte,/ jestli kde bolest podobná/ bolesti mé. Na zadní straně: Věnoval/ Josef Kropáček/ roku 1881
V r. 2020 byl zrekonstruován AMFITEÁTR ve spodní části náměstí, a to včetně výstavby nového zastřešeného pódia, které bude propojeno s vedlejší knihovnou. Bystřičtí si chtějí znovu opravený amfiteátr nadělit ke 440. výročí povýšení Bystřice na město,
Poblíž náměstí najdete plastiku KRUHY od akademické sochařky Miroslavy Špačkové vznikla během 1. ročníku 
Sochařského sympozia v roce 2006 a v Bystřici. Plastiku tvoří čtyři litinová oka černé barvy, které spojují čtyři červené disky. Celý objekt je situován na výšku a upevněn na nízkém kamenném podstavci v parku na Tyršově ulici.
