PANSKÁ SKÁLA – čedičový vrch (597 m n.m.), který se nachází v II. zóně CHKO je jedním z našich nejpopulárnějších a nejčastěji navštěvovaným geologickým útvarem. Leží v části Kamenického Šenova v Práchni. Je pozůstatkem nevelkého čedičového návrší, které vzniklo vulkanickou činností. Původně byly koncem 18. století čedičové sloupy lámány pro použití ke stavebním účelům. Tak byla postupně odhalena pozoruhodná vnitřní stavba vršku, tvořeného štíhlými čtyř až šestibokými čedičovými sloupy, které jsou místy až 15m vysoké; a protože jsou uspořádány podle výšky jako píšťaly varhan, říká se skále lidově Varhany. Pod skálou je nevelké jezírko, které vzniklo v jámě po vytěžení horniny a je plněno srážkovou vodou. První snahy o záchranu Panské skály začaly koncem 19. století a vyvrcholily zákazem těžby čediče v roce 1948. Skála je oblíbeným místem turistů, ale i filmařů. Nejznámější je pohádka „Pyšná princezna“ (1952).
Podle legendy nechal sloup postavit zdejší rychtář Christian Palme, který tímto způsobem nechal uctít památku na smrt dvou mladých snoubenců. Ti prý v zimě sešli v mlze a silné vánici z cesty, chtěli si chvíli odpočinout a v těchto místech díky silnému mrazu umrzli. A přitom to odsud do nejbližší hospody – kam také oba mladí lidé mířili – měli v té chvíli posledních 300 metrů … Podle obecní kroniky však k této smutné události došlo již v lednu roku 1739 (a jednalo se o mladého tovaryše s jednou vdovou), kdy k Palmeho narození ještě tři roky chyběly. A vyberte si … V každém případě je jméno Palme s tímto sloupem navždy spojeno. Připustíme-li, že Christian Palme nechal sloup zhotovit a postavit, tak jeho vnuk Sebastian jej nechal v roce 1838 zrenovovat, což si roku 1924 zopakoval městský radní Harry Palme.
VYHLÍDKA je čedičový vrch (596 m), ležící na východním okraji Práchně, jižně od silnice do Nového Boru. Původně se nazýval Kraví hora (Kuhberg), v době mezi válkami se pro nej vžilo jméno Chladný vrch (Kühlberg).
Protože z nezalesněného vrcholu kopce býval nádherný výhled do širokého okolí, postavil zde prácheňský obchodník Franz Schimmel již roku 1861 letní restauraci. Ta ale brzy zanikla a vrchol pak zůstal dlouho opuštěny. Teprve po roce 1910 se občane Práchně rozhodli postavit s pomoci Horského spolku na kopci novy hostinec, jako náhradu za vzdálenější turistickou chatu na Obrázku, která byla již předtím několikrát zničena. Novy hostinec dostal po dokončeni honosné jméno Výšina císaře Františka Josefa, ale koncem 30. let se už označoval jen jako chata na Chladnem vrchu. Hostinec přečkal 2. světovou válku a svému účelu sloužil až do 1. srpna 1979, kdy zcela vyhořel.
Dnes se z hostince dochovaly už jen základy, které rychle zarůstají lesem. Nedaleko od nich byl v 80. letech postaven radiokomunikační stožár s jednoduchou zděnou budovou a o kousek níže na západním svahu stoji mohutný čtyrboký kamenný sloup, který připomínal oběti první světové války. Na strmém východním svahu je průsek s lyžařskou sjezdovkou a vlekem, z jehož horního konce je omezeny výhled směrem ke Klíči. Výhledu na ostatní strany braní vzrostlé stromy.
Nedaleko vysílače na vrcholu Na Vyhlídce stojí pomník na památku padlých v I. světové válce.
Výklenková kaplička
